Češky neuspěly ve Štrasburku. Soud zamítl stížnost kvůli domácím porodům

Na soud se obrátily stěžovatelky Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Obě Češky si přály rodit doma. Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Zákon také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky. Proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít. Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.

Velký senát dnešním rozsudkem potvrdil své dřívější rozhodnutí, že práva rodiček v Česku nebyla porušena. Soudci rozhodli poměrem hlasů 12 ku pěti.

Podle rozsudku nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.

V odůvodnění soud uvedl, že právo zvolit si místo porodu nepochybně spadá pod uvedený článek. Na rozdíl od stěžovatelek ale soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná evropská norma, je podle soudců v působnosti národních států, jak otázky domácích porodů upraví.

Psali jsme: Porodní asistentka Königsmarková žádala po státu pět milionů, soud část žaloby zamítl Objev českých expertů může přepsat historii porodnictví  

Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, v disentním stanovisku poukazuje na to, že nastávající matky v Česku v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici. Oponenti nicméně podpořili část závěrečného rozsudku, v němž senát vyzývá k dalšímu postupu při úpravách a revizích české legislativy, která se týká porodů. Případné změny by měly zohlednit vývoj medicíny a zároveň plně respektovat práva rodiček.

Podle ministerstva zdravotnictví soud "spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře". V tiskové zprávě úřad uvedl, že si ale zároveň uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví.

Advokát jedné ze stěžovatelek Richard Hořejší řekl, že rozhodnutí soudu formálně potvrzuje, že ČR práva žen neporušila. "Rozhodnutí je konečné. Musíme konstatovat, že revize možná není," uvedl Hořejší.

Podle advokátky druhé ze stěžovatelek Zuzany Candiglioty soud pro lidská práva uznal, že se do práva stěžovatelek na ochranu soukromí a rodinného života, pod něž spadá i právo zvolit si místo a způsob porodu, zasáhlo.

Změny v porodnictví měl dnes odpoledne podpořit happening před ministerstvem zdravotnictví, na který přišlo několik desítek lidí. Mezi požadavky patřilo umožnění vzniku porodních domů, stanovení standardů normálního porodu, respektování přání rodiček či svobodná volba místa porodu. Proti tomu, aby ženy rodily mimo porodnice, se stavějí někteří experti a lékaři. Podle nich by to mohlo ohrozit zdraví matek i jejich potomka.

Jednotlivé evropské země se v regulaci a oblibě domácích porodů liší. Agentura DPA v této souvislosti zmiňuje například Nizozemsko, kde se doma narodí každé třetí dítě. V Německu jsou to jen přibližně dvě děti ze sta. Německá společnost porodníků a gynekologů se domnívá, že bezpečí matky i dítěte je nejlépe zajištěno v porodnici, což je princip, kterému odpovídá i česká právní úprava.