Vládu čeká jednání o zvýšení nemocenské, vybírat bude ze šesti variant

Praha – Vláda by již brzy měla vybírat z celkem šesti variant možného zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Podle nejmarnějšího návrhu by mělo dojít ke zvýšení dávek od sedmého měsíce nemoci ze 60 na 66 procent denního základu příjmu, nejvýraznější naopak s vyplácením 78 procent základu příjmu už od druhého měsíce marodění. 

Vyplývá to z analýzy, kterou pro vládu vypracovalo ministerstvo práce. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné zmínil jako jeden z deseti hlavních úkolů vlády do voleb. Zároveň je to prý jedna z priorit jeho strany do konce vládního období.

Na úpravě nemocenských dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice, chtěli propočty dopadů. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Ministerstvo financí po koaliční radě doplnil další dvě varianty.

K jednotlivým návrhům mohou mít nyní jednotlivé resorty a další instituce připomínky. Poté dostane materiál kabinet. Pokud by jednu z možností vybral, promítla by se jako pozměňovací návrh do novely o nemocenské, která už je ve Sněmovně. Změnu by se tak podařilo prosadit do voleb.

Psali jsme: Ministr zdravotniství Ludvík získal 600 milionů korun na zvýšení platů sester Záchrana pro české zdravotnictví? Ludvík má plán  

Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že se varianty liší významně jak do počtu případů pracovních neschopností, u kterých dojde ke zvýšení příjmů domácností - 76.000 až 460.000 osob, tak i rozpočtovými dopady - 0,3 až 4,3 miliardy korun.

Odborářižádají, aby dávky stouply už po měsíci stonání na 78 procent základu. Náklady představují 4,3 miliardy korun. Kompromisní model představuje zvýšení ve druhém měsíci na 66 procent a od třetího měsíce pak na 76 procent, a to za celkem 3,1 miliardy Kč.

Rezort financí plánuje přidat až od čtvrtého či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Pokud by se dávka zvedla ze 60 na 66 procent, pracovník s 27.000 korun měsíčně by místo 430 Kč dostával 527 korun denně. Při růstu na 72 procent by to bylo 575 korun. U 78 procent by to pak vyšlo na 623 Kč.

Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenská vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Člověk s průměrnou mzdou dostává denně zhruba 480 korun. Maximální denní nemocenská dosahuje letos 933 korun.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává analýzu k tomu, zda lidé zneužívají sociální dávky a nemocenskou. První výsledky by měl mít v dubnu. V pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zdravotnímu výboru by chtěl analýzu představit v květnu.
Senát ČR

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Více souvisejících

nemocenská Bohuslav Sobotka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy