Vládu čeká jednání o zvýšení nemocenské, vybírat bude ze šesti variant

Praha – Vláda by již brzy měla vybírat z celkem šesti variant možného zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Podle nejmarnějšího návrhu by mělo dojít ke zvýšení dávek od sedmého měsíce nemoci ze 60 na 66 procent denního základu příjmu, nejvýraznější naopak s vyplácením 78 procent základu příjmu už od druhého měsíce marodění. 

Vyplývá to z analýzy, kterou pro vládu vypracovalo ministerstvo práce. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné zmínil jako jeden z deseti hlavních úkolů vlády do voleb. Zároveň je to prý jedna z priorit jeho strany do konce vládního období.

Na úpravě nemocenských dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice, chtěli propočty dopadů. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Ministerstvo financí po koaliční radě doplnil další dvě varianty.

K jednotlivým návrhům mohou mít nyní jednotlivé resorty a další instituce připomínky. Poté dostane materiál kabinet. Pokud by jednu z možností vybral, promítla by se jako pozměňovací návrh do novely o nemocenské, která už je ve Sněmovně. Změnu by se tak podařilo prosadit do voleb.

Psali jsme: Ministr zdravotniství Ludvík získal 600 milionů korun na zvýšení platů sester Záchrana pro české zdravotnictví? Ludvík má plán  

Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že se varianty liší významně jak do počtu případů pracovních neschopností, u kterých dojde ke zvýšení příjmů domácností - 76.000 až 460.000 osob, tak i rozpočtovými dopady - 0,3 až 4,3 miliardy korun.

Odborářižádají, aby dávky stouply už po měsíci stonání na 78 procent základu. Náklady představují 4,3 miliardy korun. Kompromisní model představuje zvýšení ve druhém měsíci na 66 procent a od třetího měsíce pak na 76 procent, a to za celkem 3,1 miliardy Kč.

Rezort financí plánuje přidat až od čtvrtého či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Pokud by se dávka zvedla ze 60 na 66 procent, pracovník s 27.000 korun měsíčně by místo 430 Kč dostával 527 korun denně. Při růstu na 72 procent by to bylo 575 korun. U 78 procent by to pak vyšlo na 623 Kč.

Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenská vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Člověk s průměrnou mzdou dostává denně zhruba 480 korun. Maximální denní nemocenská dosahuje letos 933 korun.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává analýzu k tomu, zda lidé zneužívají sociální dávky a nemocenskou. První výsledky by měl mít v dubnu. V pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zdravotnímu výboru by chtěl analýzu představit v květnu.
Senát ČR

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Více souvisejících

nemocenská Bohuslav Sobotka

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy