Zajít na kliniku a odejít těhotná? Prosadí se gender politika, varuje Václav Krása

Návrh novely zákona o specifických zdravotních službách byl na půdě Sněmovny projednáván minulou středu. S návrhem, který by umožňoval ženám bez partnera podstoupit umělé oplodnění, přišel poslanec za ČSSD František Adámek. Podle Václava Krásy se naštěstí ve Sněmovně našlo ještě dostatek „příčetných poslanců“ a návrh přijat nebyl. Krása se postavil i za projev poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se k návrhu ostře ohradila a odmítla, že by existovalo základní lidské právo na dítě.

Václav Krása se podivuje nad přístupem české ministryně práce a sociálních věci Michaely Marksové. Ta později na sociální síť twitter k poslankyni Chalánkové napsala, že „Je velké štěstí pro všechny normální lidi, že tato paní už nebude do Sněmovny kandidovat.“ Podle Krásy zřejmě zapomněla na to, že v úmluvě o právech dítěte je definováno právo dítěte na oba rodiče.

„Je až s podivem, že ministryně, členka nejvyššího orgánu výkonné moci, prosazuje návrh, který ve svých důsledcích může mít nedozírné následky. Umělé oplodnění bylo dosud vnímáno, jako metoda řešící problém neplodných párů, které mají všechny podmínky k výchově dětí, ale nejsou schopny dítě zplodit. Pokud bychom přijali tezi, že je právo ženy mít dítě, rušíme všechny přírodní zákonitosti s obrovskými společenskými a sociálními důsledky,“ myslí si Krása. V souvislosti s problematikou zmiňuje i argument, že již dnes se rodí velká spousta dětí, které své biologické rodiče ani neznají.

„Opravdu si někdo dovede představit, že singl žena si vzpomene mít dítě, a protože podle paní ministryně má na něj nárok, zajde na kliniku a odejde těhotná? Kdo tyto ženy bude živit? Nutně by se větší část z nich stala zátěží pro sociální systém, a to možná dlouhodobě,“ dodává Krása.

Zátěž na sociální systém by navíc mohla narůstat. Ženy by díky opatření dobrovolně odmítly hledat partnera k založení rodiny a počet dětí bez znalosti obou biologických rodičů by rostl. „Kontinuita rodiny by zcela zmizela, nebylo by na co navazovat a nebylo by co předávat dalším generacím,“ píše.

Krása dodává, že umělé oplodnění je dnes „obrovský kšeft“, který by měl podléhat nějaké formě státní regulace. Očekával by, že vůči návrhům takovéhoto typu by se v Česku měli ozvat i představitelé katolické církve, například arcibiskup Dominik Duka. Bohužel, lze očekávat, že návrh na uvolnění umělého oplodnění se možná objeví už v příští Sněmovně, protože gender politika se, podle paní Marksové a jí podobných, musí prosadit i za cenu zničení společnosti, uzavírá Krása.