Společnost je nemocná? Radní má pro Čechy špatnou zprávu

Podle pražského radního pro oblast zdravotnictví a bydlení Radka Lacka trápí Česko, ale i většinu ostatních států, nedostatek pedopsychiatrů, tedy psychiatrů, kteří řeší psychické a neurologické problémy novorozenců a dorostenců. „ČR se potýká se zoufalým nedostatkem atestovaných dětských psychiatrů – v celé republice je jich jen několik desítek! V čem je zakopaný pes?“ táže se Lacko.

Obor dětské psychiatrie je prý velmi komplikovaný a náročný pro samotné mediky. Kombinuje v sobě několikero medicínských poznatků z různých oborů. „I proto je dětská psychiatrie nezastupitelná, a – bohužel – velmi komplikovaná. Nesprávná diagnóza může v některých případech vést k nenapravitelné stigmatizaci nezletilého pacienta z hlediska jeho sociální adaptace, sebehodnocení a budoucího uplatnění,“ míní radní. Aby se medik mohl stát pedopsychiatrem, musí absolvovat až 5letou přípravu v oboru psychopatologie a dětské psychiatrie, psychoterapeutický výcvik a další podmínky.

Dětští psychiatři řeší u těch nejmenších nemoci jako schizofrenie, bipolární porucha, úzkosti, drogové závislosti, ale i poruchy z oblasti dětské sexuologie. Věk dětských psychiatrů přitom v Česku stoupá, mnoho jich pracuje jen na částečný úvazek. „Naše zdravotnictví získává ročně jen 2 až 3 nové pedopsychiatry s atestací,“ dodává Lacko.

Radní si všímá také nedostatku těchto lékařů v zahraničí. Srovnává délku objednávací doby ve Spojených státech, kde se čeká průměrně 4 měsíce, s Českou republikou, kde je objednávací interval od 1 do 3 měsíců. „Důležitá je přitom včasná indikace hlavně u dlouhodobých poruch, jako je ADHD (trpí jí 5-7% populace), úzkostné poruchy (postihují cca 10% populace) a vyhodnocení autistické problematiky (2% populace),“ píše Lacko. Zmiňuje, že léčba těchto chorob by měla být zahájena mezi třetím až sedmým rokem věku dítěte, jinak hrozí, že dítě bude trpět vážnými úzkostmi a poruchami chování.

„Přes 13 procent dětské a adolescentní populace trpí během vývoje nějakou duševní poruchou. Souvisí to se zvyšujícím se tlakem škol a rodin na výkon dětí, s krizí rodiny, s výrazným nárůstem sociálně patologických jevů,“ myslí si radní Lacko.

„Jinak řečeno – naše společnost je v jistém ohledu nemocná a odnáší to mnohdy ti nejnevinnější,“ dodává Lacko. Zmiňuje, že k ozdravě společnosti může kromě kvalitních dětských psychiatrů přispět zejména zdravé rodinné prostředí. Další vývoj na medicínském poli očekává radní od Světového kongresu dětské a dorostové psychiatrie, který se bude konat příští rok v Praze.