Praha - Stanovení standardu a nadstandardu bude základním bodem ve čtvrtek představených zdravotních reforem. Novináře o tom informoval ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Mezi další klíčové kroky Heger zařadil definování správného postupu při poskytování lékařské péče, kontrolu vstupu nových technologií do zdravotnictví a úpravu povinností a pravomocí zdravotních pojišťoven. "Toto jsou čtyři základní pilíře zdravotnické reformy, všechny další kroky z nich budou vycházet," řekl ministr.
Všechny reformní kroky chce Heger projednat ve vládě i parlamentu tak, aby začaly platit do konce roku 2012.
"Všechny připravované změny nás přiblíží ke standardům obvyklým v Evropské unii. Zároveň přispějí k zamezení plýtvání penězi a jejich nasměřování do kvality péče o pacienty a ohodnocení zaměstnanců ve zdravotnictví," uvedl ministr.
Využít nadstandardu, tedy možnosti na zákrok si připlatit, budou pacienti moci nejprve u zdravotnického materiálu nebo pomůcek. "Lidé by si tak mohli připlatit například za lepší čočky," vysvětlil ministr. Postupně by se pak rozdělení na péči hrazenou státem a tu nehrazenou dotklo i dalších oblastí.
"Práce na definici standardů je nekonečný proces a nikdy je nebudeme mít pro celé zdravotnictví. Tvořit se budou tam, kde to bude shledáno účelným," řekl Heger. Standardy se v nejbližší době podle něj objeví nejdříve v oblasti přístrojů a u některých náročných medicínských postupů, jako je například léčba infarktu.
U nových přístrojů si ministr představuje, že by na jejich vstup do zdravotnictví měla dohlížet "přístrojová komise". "Ta by u každé nové techniky řekla, na jaké konkrétní diagnózy bude v rámci úhrad ze zdravotního pojištění nasazena a které pracoviště ji bude používat. Volba pracoviště vždy proběhne ad hoc, žádná nemocnice tedy nebude mít monopol. Vybraná nemocnice by pak pečovala v rámci pojištění o všechny pacienty v republice," nastínil ministr.
Pokud by na zařízení zbývaly volné kapacity, mohlo by se používat i na zákroky hrazené pacienty. "Po dvou nebo tříletém takovém provozu by se zhodnotilo, jestli nám v rámci státem hrazeného zdravotnictví stačí na republiku přístroj jeden, potřebujeme jich více, nebo je pro nás zbytný," vysvětlil Heger. Dodal, že v rámci používání těchto nových přístrojů by se mohly tvořit i standardy péče.
Heger také uvedl, že reformu vnímá jako zahájenou a připravenou. "Diskutoval jsem ji ve vládě i s odbornými kruhy," řekl.
Občané první změny ve zdravotnictví pocítí možná již v polovině letošního roku. Od července totiž chce ministerstvo mít platnou normu, která zvedá poplatek za den pobytu v nemocnici ze 60 na 100 korun. Podobný termín platnosti je plánován i na změnu poplatku za recept. Nově by se platilo 30 korun za celý recept, nikoliv již za položku na něm.
Co nejdřív by se také měla prodloužit platnost Janotova balíčku, který pro rok 2010 snižoval cenu léků a jenž poslanci nestihli prodloužit. Kvůli tomu již v brzké době mohou skokově podražit léky.
V dlouhodobějším horizontu se v reformě počítá také s novinkami ve vzdělávání lékařů nebo s transformací zdravotních pojišťoven a posílení kontroly v nich. "Chystáme například fúzi zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a obrany," řekl Heger.
Konkrétní změny:Změny se týkají například zdravotnických poplatků za recept, pobyt v nemocnici nebo příplatků za nadstandardní použití materiálů při léčbě pacientů. Platit lidé budou třeba za kvalitnější čočky při operacích očí, uvádí server iDnes.cz.
Regulační poplatek za pobyt v nemocnici by se měl navýšit ze současných 60 korun na 100. Platit ale lidé už nebudou za jednotlivé položky na receptu. Nově by 30 korun měl stát celý recept´, dodává iDnes.cz
19. srpna 2026 20:45
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Související
S koncem nouzového stavu kolaps nenastane. Vláda jen straší lidi a politikaří, říká exministr Heger
Ministři, kteří mají utrum. Do Sněmovny se nedostala Marksová, Herman nebo Heger
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 3 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě