Většina Čechů umírá v nemocnici. Chybí koncepce paliativní péče, apelují experti

"Veškeré aktivity jsou ohrožené změnami politické situace," vysvětlil Loučka. Uznal ale, že politici se tématu umírání přestali bát, čímž se podařilo paliativní péči dostat více do povědomí veřejnosti.

Ondřej Kopecký z nově zřízeného Centra podpůrné a paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze dodal, že chybí také systémový nástroj pro financování péče a její strukturní popis. Potřebná data se podle něj odborníci snaží shromáždit.

Ministerstvo v lednu deklarovalo, že do roku 2025 chce mít v pěti pilotních zařízeních speciální paliativní týmy pečující o umírající fungující podle vytvořených postupů a doporučení. V projektu podpořeném z evropských fondů rozdělí 59 milionů korun. Vznik oddělení paliativní péče v nemocnicích podporuje i nadační fond Avast, který podpořil vznik multidisciplinárních týmů v 17 nemocnicích, celkem asi za 85 milionů korun. V USA má taková oddělení 80 procent nemocnic.

V oblasti hospiců, tedy péče o umírající mimo nemocnice nebo v jejich domácím prostředí, ministerstvo už od letošního roku možnost financování zajistilo v úhradové vyhlášce. Podle Loučky ale nestačí, zdravotní pojišťovny i přes tuto možnost s hospici zatím uzavírají smlouvy v malé míře.

V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Ze statistik vyplývá, že velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života. Průzkumy ale ukazují, že až 80 procent lidí si přeje umírat doma. Podle odborníků z oblasti paliativní medicíny, která se péči o umírající věnuje, je domácí péče i levnější. Odhadují úsporu asi na 300 korun denně.

Paliativní péče má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců života. Například na mírnění doprovodných příznaků nemoci, komunikaci s nemocným a respekt k němu. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým. Poskytují ji týmy odborníků z různých oborů. Ročně by ji potřebovalo asi 70.000 lidí.