Neplacená nemocenská padla. Lidé budou mít nárok na úhradu prvních tří dnů

Místopředseda ANO a vicepremiér Richard Brabec před jednáním novinářům řekl, že hnutí si chce se sociálními demokraty vyjasnit mimo jiné pojistky proti růstu nemocnosti v případě zrušení nynější karenční doby, tedy neproplácení nemocenské v prvních dnech choroby.

Důvodem byla podle Brabce obava z toho, aby se nemocnost znovu skokově nezvýšila a aby to nezlikvidovalo řadu podniků. Zaměstnavatelé i ANO kvůli tomu chtěli zavedení mechanismů, které by předcházely zneužívání nemocenské, například elektronickou neschopenku. Pokud by se to nezdařilo, není podle mluvčí ANO vyloučeno to, že se zrušení karenční doby odsune.

ANO navrhovalo, aby zaměstnavatelé platili stejně jako dosud nemocenskou po deset dní, termín ale posunulo od 1. do 11. dne nemoci. Nyní platba od zaměstnavatele začíná 4. den nemoci a v 15. dnu povinnost přebírají zdravotní pojišťovny.

Zaměstnavatelé nesouhlasili s návrhem sociální demokracie, aby zaměstnanci dostávali v prvních třech dnech nemoci 60 procent denního výdělku. Varianta podporovaná ministerstvem práce a sociálních věcí počítala s 30procentní nemocenskou, třetí varianta navrhovala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku koaliční vláda bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka. Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.