Asociace nemocnic přerušila dohodovací řízení s pojišťovnami, ministerstvo se diví

"Z výroků příslušných představitelů vlády je zřejmé, že i pro rok 2019 dojde k rozhodnutí o zvýšení platů v nemocnicích. Zatím však není jasné, zda to bude znovu o deset procent nebo o jiné procento, a zda se to bude týkat všech zaměstnanců nemocnic nebo jen některých kategorií zaměstnanců," uvedl Fiala. Podle něj za takové situace nelze o výši úhrad pro segmenty lůžkové a následné lůžkové péče jednat. Asociace sdružuje zejména menší nemocnice, zřizované kraji a městy.

"Dohodovací řízení nadále probíhá. Dnes se uskutečnilo jednání všech poskytovatelů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven, na kterém bylo ministerstvo v roli mediátora, a přerušení řízení nebylo odhlasováno," uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Ministerstvo zdravotnictví má podle ní maximální zájem na spravedlivých úhradách napříč segmenty a odmítá upřednostňování jakýkoliv poskytovatelů před druhými.

Vláda zdravotníkům zvyšovala mzdy opakovaně. Loni dostali o deset procent víc k tarifům, v předchozích dvou letech po pěti procentech. "Za minulé koaliční vlády jsme navyšovali celkově o 30 procent mzdy. Bylo to o 65 miliard navíc," vyčíslil začátkem května Babiš. Z toho bylo 43 miliard korun pro lůžková zařízení. Sestrám u lůžka ve třísměnném provozu přidala vláda loni v červenci navíc dalších 2000 korun.

Systém veřejného zdravotního pojištění v Česku je založený na dohodě mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami. Pokud se nedohodnou, stanoví výše úhrad ministerstvo takzvanou úhradovou vyhláškou. Zástupci některých oborů si v posledních letech stěžovali na to, že jednání byla spíš formální a segmenty se snažily vyjednávat s ministerstvem samostatně. Soukromí lékaři kritizovali to, že navýšení šla zejména do nemocnic. Pro příští rok ministerstvo deklarovalo, že bude preferovat dohodu obou stran.

Pro rok 2019 pojišťovny počítají s růstem o pět procent pro všechny oblasti péče. Asi o miliardu více ale budou muset dát na zubní péči, protože zubní výplně nebudou moci dále být z nedozovaného amalgámu. Peníze navíc půjdou také na psychiatrickou péči, kde kvůli reformě vzniknou noví poskytovatelé. Rozdělovat by se mělo celkem 300 miliard korun.

Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění, ministerstvo počítá pro příští rok s růstem mezd o pět procent. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Za každého pojištěnce to bude příští rok 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.