Nemocnice si přilepší. Pojišťovny příští rok přidají k úhradám pět procent

Praha - Zdravotní pojišťovny přidají příští rok nemocnicím k úhradám za péči proti letošnímu roku pět procent navíc. Navíc slíbily odměnu za směnnost, uvedl Zdravotnický deník. Na směnnost budou mít 3,6 miliardy korun. Pojišťovny se s nemocnicemi dohodly vůbec poprvé, sdělil na dotaz ČTK mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Dohodovací řízení o úhradách mezi pojišťovnami a zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče bylo podle mnohých v minulosti spíš formální. Spoléhalo se na úhradovou vyhlášku, kterou platby upravilo ministerstvo.

Deník Shopaholičky

"Pojišťovny vnímají podpis dohody jako skutečně velký úspěch a důkaz toho, že jsou schopny se dohodnout i se zástupci tohoto klíčového segmentu českého zdravotnictví. Velkou zásluhu na tom má bezpochyby ministerstvo zdravotnictví, které letos jasně řeklo, že by se pojišťovny a zástupci jednotlivých segmentů měli v maximální míře snažit dohodnout a nečekat, že vše vyřeší úhradová vyhláška," uvedl Tichý.

Podle předsedy Svazu zdravotních pojišťoven, kde je šest menších ze sedmi zdravotních pojišťoven kromě VZP, Ladislava Friedricha k dohodám přispěl i celkový růst vybraného pojistného. Zdravotnictví příští rok bude hospodařit asi s 320 miliardami korun, do nemocnic půjde asi polovina.

Příplatek za práci zdravotní sestry u lůžka ve třísměnném provozu je nyní 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) už dříve po setkání s řediteli nemocnic řekl, že vláda zváží navýšení příplatku až na 7000 korun. Začátkem května slíbil také růst tarifů zdravotníků od příštího roku o deset procent, které by mělo stát asi 17 miliard korun.

"Bonifikace sester ani plošné navýšení platů nová vyhláška neřeší, ale pro vyšší ohodnocení směnného provozu je alokováno navýšení asi 3,6 miliardy, takže by na straně nemocnic měly být pro ocenění sester dostatečné zdroje," řekl ČTK Friedrich.

Vláda zdravotníkům zvyšovala mzdy opakovaně. Loni dostali o deset procent víc k tarifům, v předchozích dvou letech po pěti procentech. "Za minulé koaliční vlády jsme navyšovali celkově o 30 procent mzdy. Bylo to o 65 miliard navíc," vyčíslil začátkem května Babiš. Z toho bylo 43 miliard korun pro lůžková zařízení. Sestrám u lůžka ve třísměnném provozu přidala vláda loni v červenci navíc dalších 2000 korun.

Systém veřejného zdravotního pojištění v Česku je založený na dohodě mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami. Pokud se nedohodnou, stanoví výše úhrad ministerstvo takzvanou úhradovou vyhláškou. Zástupci některých oborů si v posledních letech stěžovali na to, že jednání byla spíš formální a segmenty se snažily vyjednávat s ministerstvem samostatně. Soukromí lékaři kritizovali to, že navýšení šla zejména do nemocnic. Pro příští rok ministerstvo deklarovalo, že bude preferovat dohodu obou stran. Jediným segmentem bez dohody jsou lékárny. Lékárníci tvrdí, že jim ministerstvo slíbilo navýšení plateb za recept.

Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění, ministerstvo počítá pro příští rok s růstem mezd o pět procent. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Za každého pojištěnce to bude příští rok 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Deník Shopaholičky

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel

Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách ve středu schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Dvouletý Martínek trpí AADC syndromem.

Češi vybrali 150 milionů na pomoc Martínkovi. Sbírka se danit nebude

Téměř 150 milionů se vybralo na nákladnou léčbu dvouletého Martínka, jemuž byl diagnostikován vzácný AADC syndrom. Pomoci by měla genová terapie, kterou však zdravotní pojišťovna odmítla zaplatit. Rodina bude mít získané prostředky k dispozici v celé výši, příjem ze sbírky totiž nepodléhá zdanění. 

Více souvisejících

zdravotní pojišťovny nemocnice Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy