Rakovina plic je zabiják. Co stát chystá na bývalé kuřáky?

Pět let od diagnózy přežije jen 16 procent nemocných. Počet úmrtí podle ředitele Onkologického centra VFN Davida Feltla každoročně téměř kopíruje počet nových pacientů. "Je obrovská poptávka po tom, aby se stalo něco velkého. Výsledky jsou velmi neuspokojivé," vysvětlil.

Téměř už se vyrovnal podíl nemocných žen a mužů, protože pacientek s rakovinou plic přibývá. Podle statistik z roku 2016 je třetina pacientů ve čtvrtém stadiu nemoci se vzdálenými metastázami. "Prognóza je těsně svázaná se stádiem nemoci," dodal primář kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN Jiří Votruba.

Podle něj je velice obtížné odhalit nádor včas, protože nepůsobí v plicích žádné potíže. Vykašlávání krve nebo bolest na hrudi se objeví až v pozdějších stádiích. Nemoc ale umí odhalit včas vyšetření počítačovou tomografií, takzvané CT, tedy podrobné rentgenové vyšetření s malou dávkou záření, jehož výsledky zpracovává počítač.

Americká studie na 53.000 aktivních a bývalých kuřácích prokázala, že se takovými vyšetřeními podařilo snížit úmrtnost o pětinu. Studie na evropských pacientech prezentovaná letos v září ukázala pokles o více než čtvrtinu. V Česku by tak podle odhadů lékařů mohla včasná vyšetření zabránit asi 200 předčasných úmrtí.

"Snažíme se ministerstvu zdravotnictví a pojišťovnám nabídnout návrh screeningu," dodal Votruba s tím, že vyšetřit by bylo vhodné pacienty, kteří kouří nebo kouřili aspoň 20 cigaret denně po dobu 30 let. Vyšetření CT by mělo předcházet molekulární a genetické vyšetření a vyšetření vydechovaného vzduchu. Náklady na vyšetření CT jsou totiž asi 2600 korun, nelze ho proto udělat všem současným a bývalým kuřákům.

Zároveň by podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Luboše Petruželky měla vznikat centra, která se budou na léčbu rakoviny plic specializovat.

Podmínkou je podle něj navázání léčby na výzkum, klinické studie a registr nemocných s pravidelným vyhodnocováním výsledků léčby. Centrum by mělo mít kompletní možnosti v oblasti vyšetřovacích a zobrazovacích metod, hrudní chirurgie a multidisciplinární imuno-onkologický tým.

Na prevenci je v Česku vydáváno jen asi půl procenta ročních nákladů ve zdravotnictví, které letos byly celkem asi 300 miliard korun. Pravidelný screening se týká rakoviny prsu a tlustého střeva a konečníku. Pojišťovny na něj zvou v případě tlustého střeva osoby nad 50 let a prsu ženy nad 45 let.