V Česku se šíří závislost na opioidech, monitorovací středisko vydalo alarmující zprávu

Jako opioidy se označují drogy vyrobené ze šťávy z makovic nebo uměle vyrobených látek se stejným účinkem. Opioidními analgetiky jsou látky užívané v lékařství ke tlumení bolesti. Závislost na nich patří k nejzávažnějším, léčí se i substitucí za látky s bezpečnějším způsobem užití než je injekční.

"Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu," uvedla k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

V ČR je jako problémové užívání drog označováno dlouhodobé nebo pravidelné užívaní pervitinu a opioidů a injekční užívání jakékoliv drogy. Odborníci odhadují, že loni jich bylo asi 47.800, což je přibližně o tisíc víc než v předchozím roce. V roce 2015 to bylo 46.900.

Z přibližně 47.800 problémových užívalo 34.700 pervitin a 13.100 opioidy. Z nich bylo 3900 uživatelů heroinu, 6900 uživatelů buprenorfinu a 2300 uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog podle zprávy dosáhl 43.700.

V loňském roce bylo z oddělení soudního lékařství hlášeno 42 případů předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami. V roce 2016 to bylo 32 případů. Opioidy, u nichž je meziroční nárůst nevyšší, se loni předávkovalo 27 osob a o rok dříve 15. Na nárůstu se podílí zejména drogy fentanyl, morfin a kodein.

"Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji, tedy současně v oblastech s vysokým výskytem problémových uživatelů opioidů. Situace v oblasti zdravotních důsledků užívání drog, tzn. výskyt infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid, zůstává relativně příznivá," uvedl ke zprávě vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Podle něj je znepokojivá nízká dostupnost opiátové substituční léčby. Loni ji využívalo 2249 lidí, od roku 2014 je jejich počet přibližně stejný. Substituční léčba byla v Česku zavedena v roce 1997. Od začátku byl používán metadon ve formě sirupu, od roku 2001 pak Subutex s obsahem buprenorfinu, později ještě další tři preparáty. Od roku 2010 lze lék Subuxone částečně hradit ze zdravotního pojištění.

Substituční léčba je zatím přístupná jen pro uživatele opiátů nebo takzvaných opioidů, tedy například heroin, kodein nebo morfin. Zvažuje se také možnost substituční léčby u uživatelů pervitinu, kterých je v mezi problémovými uživateli drog v Česku většina, ověřit ji ale nejprve musí klinická studie. Na ni ale podle dřívějšího vyjádření bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila nejsou peníze. Podle odborníků se ale substituce vyplatí. Ročně stojí asi 23.000 korun, pokud se uživatel drog kvůli kriminalitě dostane do vězení, může to být až 20krát tolik. U pervitinu by stála řádově stovky korun měsíčně.

Na protidrogovou politiku šlo ze státního rozpočtu a rozpočtů samospráv celkem 1,75 miliardy korun, což je asi o 200 milionů korun víc než v roce 2016. Ze státního rozpočtu šlo 1,45 miliardy, kraje daly 225 milionů korun a obce 77 milionů.