Léčba Parkinsonovy choroby bude dostupnější. Co ministerstvo chystá?

Léčba Parkinsonovy choroby bude podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly pro pacienty dostupnější. Ministerstvo jedná se zdravotními pojišťovnami o plné úhradě léku a zvýšení limitu pro počet operací mozku, které nemocným pomáhají. Prymula to dnes řekl na tiskové konferenci věnované Světovému dni Parkinsonovy nemoci.

Choroba, kterou trpí asi 50.000 Čechů, se nedá vyléčit, včasným nasazením léků dodávajících chybějící látku dopamin nebo operací lze ale zmírnit příznaky. Pacienti se podle Prymuly brzy dočkají plné úhrady tabletové formy léku, která je pro většinu z nich stěžejní léčbou. Dosud doplácejí asi 100 až 200 korun.

Pracovní skupina na ministerstvu se podle Prymuly zabývá také mezioborovou spoluprací neurologů a psychiatrů. "Podařilo se nám definovat a schválit sdílený zdravotní výkon," řekl předseda České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Díky tomu budou pojišťovny současnou péči obou specialistů hradit, musí se ale nejprve vzdělat ve speciálním kurzu.

Tři centra v Praze, Brně a Olomouci, která se o pacienty starají, by měla získat statut specializovaných center, která mají ze zákona přiznané například platby pojišťoven za některé výkony a léky, které jiné nemocnice nemohou předepisovat. Podle Prymuly bude výzva, do které se mohou hlásit, vydána do čtyř měsíců.

Většímu počtu pacientů by mohla být dostupná i operativní léčba, takzvaná hluboká mozková stimulace. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by se měly počty operací navýšit zhruba o pětinu ročně. Při zákroku se zavádějí pacientovi do mozku elektrody. "Elektrické pulzy dokážou nahradit chybějící dopamin a pacientovi pomoci do té míry, že vede kvalitní život," vysvětlil Anders. Zlepšení po operaci zaznamená asi 60 procent pacientů.

Dosud podstoupila operaci přibližně dvě procenta nemocných, pomoci by podle vedoucího Centra pro intervenční terapii motorických poruch při Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Roberta Jecha mohla deseti až patnácti procentům nemocných. Čím dříve se nemoc, jejímiž prvními příznaky jsou také deprese, odhalí, tím úspěšnější může být podle odborníků léčba.

Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových případů. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem. U mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů.

Vedle 50.000 léčených pacientů je v Česku řada dalších, kteří o nemoci nevědí. Postihuje nejčastěji starší 50 let, více muže. Choroba narušuje schopnost pohybu a neustále se zhoršuje. Její příčinou je odumírání nervových buněk, které produkují dopamin a další přenašeče v mozku. Kromě příznaků ovlivňujících pohyb nemocné postihují také deprese, úzkost či poruchy spánku.

Související

Věda, ilustrační fotografie

Pokrok v boji s Parkinsonem. Australští vědci vyvinuli speciální hydrogel

Australští vědci vyvinuli hydrogel, jenž by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Více souvisejících

Parkinsonova nemoc Roman Prymula (epidemiolog) ministerstvo zdravotnictví pacienti zdraví Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy