Léčba Parkinsonovy choroby bude dostupnější. Co ministerstvo chystá?

Léčba Parkinsonovy choroby bude podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly pro pacienty dostupnější. Ministerstvo jedná se zdravotními pojišťovnami o plné úhradě léku a zvýšení limitu pro počet operací mozku, které nemocným pomáhají. Prymula to dnes řekl na tiskové konferenci věnované Světovému dni Parkinsonovy nemoci.

Choroba, kterou trpí asi 50.000 Čechů, se nedá vyléčit, včasným nasazením léků dodávajících chybějící látku dopamin nebo operací lze ale zmírnit příznaky. Pacienti se podle Prymuly brzy dočkají plné úhrady tabletové formy léku, která je pro většinu z nich stěžejní léčbou. Dosud doplácejí asi 100 až 200 korun.

Pracovní skupina na ministerstvu se podle Prymuly zabývá také mezioborovou spoluprací neurologů a psychiatrů. "Podařilo se nám definovat a schválit sdílený zdravotní výkon," řekl předseda České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Díky tomu budou pojišťovny současnou péči obou specialistů hradit, musí se ale nejprve vzdělat ve speciálním kurzu.

Tři centra v Praze, Brně a Olomouci, která se o pacienty starají, by měla získat statut specializovaných center, která mají ze zákona přiznané například platby pojišťoven za některé výkony a léky, které jiné nemocnice nemohou předepisovat. Podle Prymuly bude výzva, do které se mohou hlásit, vydána do čtyř měsíců.

Většímu počtu pacientů by mohla být dostupná i operativní léčba, takzvaná hluboká mozková stimulace. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by se měly počty operací navýšit zhruba o pětinu ročně. Při zákroku se zavádějí pacientovi do mozku elektrody. "Elektrické pulzy dokážou nahradit chybějící dopamin a pacientovi pomoci do té míry, že vede kvalitní život," vysvětlil Anders. Zlepšení po operaci zaznamená asi 60 procent pacientů.

Dosud podstoupila operaci přibližně dvě procenta nemocných, pomoci by podle vedoucího Centra pro intervenční terapii motorických poruch při Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Roberta Jecha mohla deseti až patnácti procentům nemocných. Čím dříve se nemoc, jejímiž prvními příznaky jsou také deprese, odhalí, tím úspěšnější může být podle odborníků léčba.

Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových případů. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem. U mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů.

Vedle 50.000 léčených pacientů je v Česku řada dalších, kteří o nemoci nevědí. Postihuje nejčastěji starší 50 let, více muže. Choroba narušuje schopnost pohybu a neustále se zhoršuje. Její příčinou je odumírání nervových buněk, které produkují dopamin a další přenašeče v mozku. Kromě příznaků ovlivňujících pohyb nemocné postihují také deprese, úzkost či poruchy spánku.

Související

Věda, ilustrační fotografie

Pokrok v boji s Parkinsonem. Australští vědci vyvinuli speciální hydrogel

Australští vědci vyvinuli hydrogel, jenž by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Více souvisejících

Parkinsonova nemoc Roman Prymula (epidemiolog) ministerstvo zdravotnictví pacienti zdraví Zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy