Horko přitíží zejména kardiakům, varují odborníci

Organismus se vyrovnává s vysokými teplotami pomocí řady vzájemně propojených regulačních mechanismů. Rozšíření cév vlivem tepla zejména v kožní oblasti vede ke zvýšení odvodu energie z organismu, současně ke zvýšenému pocení, úbytku vody a některých minerálních látek, které jsou důležité pro správnou funkci srdce a cév.

Ztráta vody má zase za následek snížení objemu cirkulující krve, pokles krevního tlaku a 'nastartování' další kaskády fyziologických kompenzačních mechanismů, jako například zvýšení frekvence srdeční činnosti, zesílení kontrakcí srdečního svalu a jiné.

"Zdravý jedinec zvládá uvedené fyziologické regulační pochody bez problémů. Naproti tomu třeba u nemocného s ischemickou chorobou srdeční způsobí klesající průtok krve srdečními tepnami nedostatečné okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris, která se projevuje typickou bolestí na prsou, a v extrémních případech přichází i infarkt myokardu," vysvětlil Neužil.

Tropická vedra jsou podle Neužila problémem i pro nemocné s vysokým krevním tlakem. "Horkem způsobené rozšíření cév spolu s dehydratací může vést při stávající léčbě léky k výraznému poklesu tlaku s nedokrevností mozku. Hrozí i riziko vzniku nebo prohloubení srdečního selhání či vzniku poruch srdečního rytmu. Vzrůstá i nebezpečí trombóz nebo embolií," uvedl Neužil.

Tak trochu paradoxně opačná změna, tedy prudké ochlazení, kardiakům zase tolik nevadí. Naopak jim ulevuje. Lidé ale musí počítat s tím, že těsně před změnou jim bude hůře. "Samotná vlna ochlazení kardiakům prospívá a oni se na ni těší. Ví, že jim bude lépe. Větším problémem jsou dlouhotrvající vedra. Lidský organismus na ně totiž není nastaven," podotkl ústecký internista Jan Nebáznivý.