Plastická chirurgie dokáže pomoci i jiným oborům medicíny, říká Bohdan Pomahač

"Takových objevů jsme svědky již nyní. Náš výzkum transplantací obličeje totiž ukázal zajímavé schopnosti lidského mozku. Pokud člověk přijde o tvář, pak ta část lidského mozku, která ji ovládá, zakrní, protože není používána a na její místo expandují jiné části kůry mozkové, třeba ty, které ovládají ruku, nebo ty sousední oblasti kůry mozkové. Jestliže ale obličej transplantujeme, centrum pro jeho ovládání se opět postupně obnoví do původní velikosti," popsal Pomahač.Pokud by se podařilo takový proces regenerace a expanze různých částí mozkové kůry kontrolovat, daly by se tak řešit třeba následky mozkové mrtvice. "Jednoduše bychom naučili mozek používat jinou část sebe sama," vysvětlil lékař.Podobně by se mohl posunout i obor imunologie. "Po transplantacích tváře totiž dochází jen v malém počtu případů k odhojování tkáně. A to přesto, že tkáň příjemce a dárce se zde mixuje daleko více, než například u ledvin," popsal Pomahač. Výzkum tímto směrem by tak mohl ovlivnit užívání imunosupresiv, tedy léků potlačujících imunitu.Obličejové transplantace by se podle něj určitě daly dělat i v Česku. "Vím, že v Česku se provádějí všechny operace ze světové medicíny. Nevidím tedy důvod, proč by se v České republice nemohla později adaptovat i takováto metoda, jakou je transplantace obličeje," řekl plastický chirurg. Zmínil také, že i v USA je transplantace obličeje stále experimentální zákrok.Pomahač hovořil o ceně operace, kdy jeden zákrok vyjde na zhruba 70 až 110 tisíc dolarů, pokud se však započítá i všechen materiál cena šplhá až na 250 tisíc. "Podobných částek ovšem dosahuje i třeba rekonstrukce obou prsou po jejich odebrání kvůli rakovině, což je zákrok, který v USA dělají lékaři několikrát do týdne. Je podle mého vhodné to porovnat a sám v sobě si zvážit, která ta operace má pro kvalitu lidského života větší dopad nebo která je společensky významnější," uvedl lékař.O Pomahačovu práci se zajímá i americké ministerstvo obrany, která jeho transplatace obličeje financuje. "Tento resort má totiž o výzkum v takovéto oblasti zájem. Vidí v něm šanci, jak navrátit kvalitu života některým válečným veteránům. Ve válkách totiž nyní přežívá většina lidí na bojištích, ale odnášejí si četná poranění. A to zejména na nechráněných místech těla, jako jsou ruce nebo obličej," vysvětlil Pomahač.Na čekací listině světoznámého plastického chirurga je nyní pacientka, která čeká na transplantaci obličeje. "Většinou je to tak, že třeba z 25 lidí se na list dostanou čtyři. Je tedy velmi krátký," řekl lékař. Součástí jeho týmu je i psychiatr, který s vytipovanými pacienty hovoří a i jeho verdikt může nakonec znamenat stop celé operaci. "Pak máme ještě jednoho psychiatra, který je mimo tým, a je to spíše pacientův advokát. I já sám jsem jim tak trochu psychiatrem," popsal Pomahač.Po operaci jeho pacienti přímo v nemocnici zůstávají jen velmi krátkou dobu. "Nejkratší pobyt činil devět dní, a už čtvrtý nebo pátý den se mě ten muž ptal, kdy půjde domů, že ho to u nás nebaví. Nejdelší pobyt pak počítáme na dobu 30 dní, ale to proto, že pacientka hned po operaci prodělala těžkou sepsi, což pobyt prodloužilo," sdělil lékař.I po transplantaci obličeje pacienti docházejí na další kontroly do nemocnice. "Je to obrovská změna vidět ty lidi před a po zákroku. Jeden z mých pacientů za mnou dochází i častěji, než by musel. Prostě se zastaví a chce si povídat. Před operací přitom v mé kanceláři přitom trávil jen nerad více času, než bylo nutné a už už spěchal domů," uvedl Pomahač.I přes klesající intenzitu kontrol ale pacientům s novým obličejem zůstává povinnost doživotně brát imunosupresiva. Jako zajímavost Pomahač ovšem zmínil, že těmto lidem se vyhýbá rakovina kůže, která je jinak u transplantací orgánů velmi častá. I to se podle něj bude muset prozkoumat.Do Česka Pomahač přiletěl minulý týden v neděli, tuto sobotu se účastní konference o plastické chirurgii v pražském IKEM.Bohdan Pomahač je český plastický chirurg, který vedl tým provádějící první úplnou transplantaci obličeje v Spojených státech amerických, která byla zároveň celosvětově teprve třetí. Narodil se v rodině chemického inženýra a učitelky. Své dětství strávil v Ostravě v Československu v třípokojovém bytě, ale víkendy trávila rodina v Morávce v Moravskoslezských Beskydech. Jako mladík byl nadšeným a poměrně úspěšným šachistou. Po ukončení střední školy šel studovat Lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci. Už během studia byl na stáži v Bostonu v Massachusetts, kam se také hned po absolvování univerzity vydal pracovat a kde nastoupil do nemocnice Brigham and Women's Hospital.