Praha - Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dokončil po čtyřech letech na začátku roku 2012 první kolo revizí úhrad léků, státu tak ušetří ročně 8,7 miliardy korun. Novináře o tom ve středu informovala mluvčí ústavu Veronika Petláková.
Úhrada u léků představuje tu část ceny, kterou za ni zaplatí zdravotní pojišťovny. Rozlišují se léky plně hrazené, částečně hrazené i ty, kde pojišťovna nepřispívá nic a vše jde z kapsy pacienta. Při stanovení úspor se vycházelo ze situace v roce 2010.
Po dobu revizí SÚKL posuzoval celkem 9729 variant léčivých přípravků, zahájil 928 správních řízení za pomoci 53 613 písemností, které obsahovaly 91 958 dokumentů. Zároveň se ústav musel potýkat s 3560 odvoláními.
"Na finální rozhodnutí čeká pouze jeden přípravek, který měl být s ohledem na jeho nulové dodávky vyřazen z úhrad. Držitel rozhodnutí o registraci na poslední chvíli dodal potvrzení o dodávce jednoho balení. Revizní správní řízení tak bude dokončeno v následujícím období. S ohledem na dodávané množství však nebude mít nijak zásadní dopady na celkové odhadované úspory," uvedla Petláková.
Revizi ústavu podle vlastního vyjádření ztěžoval i fakt, že potřebné vyhlášky a metodická stanoviska pro rozhodování nabývaly účinnosti až po zahájení revize.
Dodala, že takto rozsáhlou revizi úhrad léků provedla Česká republika jako první ze zemí Evropské unie. "V dalších zemích byla revize pouze částečná, například ve Švédsku probíhala tři roky a v jejím průběhu bylo přehodnoceno pouze 10 významných skupin. Rakousko přehodnocuje pravidelně pouze 400 léků ročně, " popsala mluvčí.
Revize dlouhodobě kritizuje Česká lékařská komora (ČLK). Upozorňuje totiž na to, že zákon ukládal ústavu povinnost zvládnout revize do jednoho roku.
Související
Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo
Úřady varují před padělkem léku Ozempic. Lidé se mohou ocitnout v ohrožení života
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák