Výdaje na nemocenské klesají, pracovní neschopnost je ale delší

V roce 1993 Češi prostonali celkem 91,14 milionu dnů. Pracovní neschopnost trvala v průměru 23,22 dne. Postupně se ale prodlužovala. Rostl i počet dnů, které nemocní pracovníci celkem strávili mimo práci. Nejvíc jich bylo v roce 2003 - přes 121 milionů. 

Po zavedení karenční doby v roce 2008 počet prostonaných dnů začal prudce klesat. Zatímco v roce 2007 evidovala správa 100,6 milionu dnů, o rok později to bylo necelých 88 milionů. Loni Češi strávili v pracovní neschopnosti zhruba 60 milionů dnů.

I když pracovníci celkově zůstávají mimo zaměstnání méně dnů, nemocný bývá doma déle. Doba na nemocenské se znatelně protáhla. Zatímco v roce 2007 pracovník stonal v průměru 35 dní, v roce 2008 to bylo už přes 39 dní. V roce 2009 pak průměrná pracovní neschopnost trvala skoro 48,5 dne. Od té doby se ale zkracuje. Na konci letošního prvního čtvrtletí se dostala na 43,6 dne. Je tak o víc než den kratší než loni. 

Karenční doba se výrazně odrazila i na výdajích z nemocenského systému. Loni se z něj celkem vyplatilo 21,51 miliardy. Na dávky v nemoci z toho putovalo 13,35 miliardy. V roce 2007 se vydalo 34,67 miliardy, z toho 27,88 miliardy nemocným pracovníkům. V následujícím roce se celkové výdaje dostaly pod 32 miliard a výdaje na dávky ve stonání pod 25 miliard. 

V prvních třech dnech stonání přestali nemocní dostávat peníze v roce 2008. Opatření zavedla tehdejší vláda Mirka Topolánka (ODS) ve své reformě veřejných financí, platilo ale jen půl roku. Ústavní soud ho zrušil s tím, že pokud si lidé platí nemocenské pojištění, měli by mít v nemoci zajištění. Od ledna 2009 se karenční doba zavedla znovu. Vláda ale současně prosadila snížení odvodů pro zaměstnance. Vyplácení nemocenské v prvních dvou týdnech choroby převzaly od státu podniky. I jim odvody klesaly.