Těžkou formu angíny pectoris lze léčit pomocí elektrostimulace v míše

"Elektrické impulzy dráždí míšní vlákna, což způsobuje, že nemocný méně vnímá pálivou bolest způsobenou nedokrevností srdce. Impulzy pociťuje jako celkem příjemné brnění," uvedla Fialová. Léčba je součástí nového programu léčby neléčitelné anginy pectoris, který organizuje kardiocentrum nemocnice. Jeho součástí je i zprůchodňování ucpaných tepen pomocí laseru.

Operace se provádí tak, že neurochirurg společně s kardiologem zavedou do páteřního kanálu nemocnému elektrodu, která je spojena kabelem s generátorem pulsů. Tento stimulátor voperují pacientovi do podkožní kapsy obvykle na přední straně trupu pod žebry. "Pacient dostane malý ruční programátor, jímž přístroj zapíná a vypíná a eventuálně mění původně lékařem nastavenou intenzitu a frekvenci elektrických impulsů," uvedl neurochirurg Dušan Urgošík. Stimulátor vydrží fungovat až šest let, poté se dá poměrně snadno vyměnit.

Zařízení stojí zhruba 200.000 až 300.000 korun. Pacient za něj nic neplatí. Náklady na neurostimulační léčbu většina zdravotních pojišťoven hradí, avšak jen pro stanovený počet pacientů.

Při angině pectoris srdce nedostatečně zásobují chorobně zúžené věnčité tepny okysličenou krví. Projeví se to zejména při námaze, kdy je potřeba kyslíku zvýšená. Nedokrevnost nemocný nejčastěji pocítí jako pálivou bolest na levé straně hrudníku, v levé ruce nebo na krku. Při těžké formě má nemocný bolesti i v klidu.

Nejčastější příčinou onemocnění věnčitých tepen je ateroskleróza, tedy poškození vzniklé ukládáním tuků a jiných látek do jejich stěny. V tepnách se tak vytvářejí pláty, které je zužují.

Elektrostimulační metoda se používá v případech, kdy je nemoc téměř neléčitelná běžnými metodami, tedy například léky, roztažením zúžených tepen, či bypassovou operací, tedy přemostěním zúženého úseku tepny. Na Homolce se míšní stimulace používá od roku 2000.

"Za tu dobu jsme ji použili u sedmnácti pacientů. Šlo většinou o nemocné v pozdním středním nebo starším věku, kteří měli nesnesitelnou bolest na hrudi, a to většinou i v klidu. Prakticky všichni zaznamenali změnu k lepšímu. Mívají podstatně méně záchvatů anginy pectoris, spotřebují méně nitroglycerinu i jiných léků. I nemocní, kteří měli klidové bolesti, mohou v současné době vykonávat alespoň omezenou fyzickou činnost," řekl primář kardiologického oddělení Petr Neužil.

V České republice jsou onemocnění srdce a cév hlavní příčinou úmrtí u 49 procent mužů a 55 procent žen. Ischemická choroba srdeční je již několik let prvořadým zdravotním problémem. Zemře na ni téměř třetina nemocných a u stejně početné skupiny snižuje významně kvalitu života. Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky onemocní v ČR ročně zhruba 830.000 lidí některou z forem ischemické choroby srdeční, z toho přibližně 87.000 lidí prodělá akutní infarkt srdečního svalu.