Zabijákem Čechů jsou nemoci oběhové soustavy

Míra smrtnosti mužů je zpravidla vyšší než míra smrtnosti žen. Výjimkou jsou pouze nemoci oběhové soustavy, jimž častěji podlehnou ženy.U mužů od 15. roku života statistici zaznamenali relativně vysoké míry smrtnosti na vnější příčiny smrti. I tak ale celková míra smrtnosti u mužů ve věkové kategorii 15 až 19 let nepřesahuje 10 zemřelých na 100 000 lidí. Vnější příčiny jako důvod smrti dominují u mužů až do 45. roku života, přičemž míra smrtnosti postupně stoupá.Nad 45 let jsou u nich hlavními příčinami smrti nemoci oběhové soustavy a rakovinové nádory. Rakovina přitom dominuje až do věku 69 let. Od sedmdesátky ji totiž u mužů vystřídají nemoci oběhové soustavy.U žen hraje míra smrtnosti na vnější příčiny významnější roli mezi 15. a 29. rokem života. Je však podstatně nižší než u mužů. Například v kategorii 20 až 24 let nedosahovala u žen celková míra smrtnosti 10 zemřelých na 100 000 lidí. Od 30 do 69 let je u žen nejčastější příčina smrti rakovina, kterou od 70 let věku vystřídají nemoci oběhové soustavy. Ty mají u žen celkově větší smrtnost než u mužů.Ženy se rovněž dožívají vyššího věku než muži. Naděje dožití při narození od 90. let 20. století plynule narůstá u obou pohlaví s tím, že u mužů je tento proces dynamičtější. V roce 1995 tak měly ženy střední délku života při narození 77 let a muži 70 let, zatímco v roce 2009 to u žen již bylo 80 let a u mužů 74 let.Střední délka "zdravého života" je však výrazně nižší. V roce 2009 to bylo 62,5 roku u žen a 61 let u mužů. Pokud se však lidé ve zdraví dožijí 65 let, narůstá jim střední délka zdravého života o dalších 8,4 roku u žen a osm let u mužů.Vývoj prodělal i počet případů hospitalizací v nemocnicích, který během devadesátých let rostl u žen i mužů, v posledních letech však zaznamenal naopak mírný pokles. Snížila se také průměrná ošetřovací doba, a to u obou pohlaví. Ta se od roku 1995 do roku 2009 u mužů zkrátila z 9,4 na 6,8 dne a u žen z 9,7 na 6,9 dne.