Zdravotnictví se blíží ke krachu, brzy nezvládne financovat dostupnou péči

Podle Šnajdra totiž má stávající systém plateb do zdravotnictví vnitřní rezervy, které lze využít. Jmenoval například předimenzovaný počet lůžkových zařízení nebo fakt, že se při nákupu léků nedostatečně využívá možnosti generik. Naopak Kubek tvrdí, že ani jakákoliv úprava a změna toku peněz nedokáže zajistit do budoucna tak výkonný systém jako nyní. Problémem je podle Kubka fakt, že stát dává na zdravotnictví pouhých 7,5 procent HDP.

"To je prostě málo, když evropský průměr činí 8,5 procent," podotkl Kubek. Zmínil také fakt, že zatímco ze státního rozpočtu jde na zdravotnictví méně a méně, spoluúčast pacientů se v něm zvedá, a to mezi lety 2003 a 2008 o 123 procent.

České zdravotnictví je podle Kubka vysoce efektivní zejména proto, že je v něm velmi nízko stanovena cena práce lidí.

Velikým problémem je podle ČLK nedostatek kvalifikovaný lékařů a dalšího zdravotnického personálu. České zdravotnictví si prý udržuje svou kvalitu pouze tím, že je v ČR nízká cena lidské práce, přestože léky a lékařské přístroje kupují nemocnice za světové ceny. "Nemůžeme stavět okolo naší země dráty. Pokud nebudeme více investovat do zdravotnictví, tak je ta kvalita zdravotní péče neudržitelná.," poznamenal Kubek s tím, že čeští zdravotníci odcházejí tam, kde si jich více váží a kde si více vydělají.

Kubek tvrdí, že se politici dívají na české zdravotnictví zcela chybně, protože zdravotníkům chybí hlavně peníze. "Při úrovni stávajících mezd, když mladí zdravotníci nedosáhnou ne průměrné, ale dokonce pracují za mzdu nižší než je minimální, tak se nemůžeme divit, že v loňském roce 64 absolventů lékařských fakult odešlo hned po škole pracovat a vzdělávat se do zahraničí," varoval.

Prezident ČLK vidí možné řešení ve spravedlivějších platbách zdravotního pojištění. "Není možné, aby příspěvek státu, který platí pojistné za 58 procent občanů, tvořil pouhých 22 procent příjmů zdravotního pojištění," sdělil. "My musíme výrazně zvýšit tu platbu státu. Je to ale o prioritách. Jestli budeme pořizovat nejdražší dálnice v Evropě, jestli budeme nakupovat tanky za trojnásobné ceny, nebo jestli investujeme do zdravotnictví," dodal Kubek.

Šnajdr také hovořil o tom, že česká populace nezadržitelně stárne. To znamená, že v budoucnu budeme čerpat více zdravotní péče než dosud, avšak ubude lidí, kteří by ji svou prací zaplatili. Největšími plátci zdravotního pojištění jako jednoho z významných zdrojů placení zdravotnictví jsou totiž zaměstnanci. "Jen letos přibude podle odhadů 40 tisíc nových důchodců a tento počet se může ještě zvýšit, protože část lidí řeší ztrátu zaměstnání v krizi odchodem do předčasného důchodu. Není to tedy problém roku 2050, ale žhavé současnosti," řekl Šnajdr.

On sám by chtěl snížit platby pojistného na 11 procent místo stávajících 13,5 procent. Avšak s tím, že by těchto 11 procent stát skutečně platil. "Data za loňský rok ukazují, že zaměstnanec na pojistném odvedl 2 776 měsíčně, ale stát za své pojištěnce jen 723 korun. Děje se tak proto, že se různí základ, z něhož se pojištění počítá. Ukazuje to ale, že největším dlužníkem je stát," podotkl Kubek.

Šnajdr tento nápad označil za krok, který zdravotnictví destabilizuje a připraví o 35 miliard korun.

Jako důležitý krok pro reformu zdravotnictví označil náměstek i vytvoření standardů lékařské péče.