Na léčbu protonem se do Prahy hrnou cizinci, Češi musí do Mnichova. Proč?

Praha - Zájem ze zahraničí o léčbu v pražském protonovém centru podle mluvčího Vladimíra Šulce stoupá, do konce roku má kapacitu už jen pro 300 pacientů z ČR. Centrum marně usiluje o smlouvy s českými zdravotními pojišťovnami, které posílají pacienty do mnichovského centra, kde jsou podle jejich propočtů ceny výhodnější.

"Pražské protonové centrum přijímá další členy do týmu v souvislosti s plánovaným podzimním přechodem na dvousměnný provoz. Důvodem je zájem zahraničních partnerů o léčbu v Praze," řekl ČTK Šulc.

Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu není podle mluvčího Oldřicha Tichého informace o 300 volných místech ničím zajímavá ani podstatná. "Naši klienti mají to štěstí, že VZP již podepsala memorandum s protonovým centrem v Mnichově. To nejenže má zhruba poloviční ceny, ale navíc tamní lékaři mají mnohonásobně větší zkušenosti než začínající pracoviště v Praze," řekl ČTK Tichý.

Šulc odmítl informace o předražené léčbě v Praze. Plánovaný mix diagnóz, který světová centra léčí, vychází podle něj v Praze průměrně za pacienta na 460.000 korun, paušál dojednaný VZP s Mnichovem je 490.000 korun.

"Jde zřejmě jen o náhodu, že VZP měla od pražského centra kalkulaci na léčbu tří klientů za 720.000, 860.000 a 990.000 korun," podotkl Tichý s tím, že VZP hradí léčbu, ubytování i služby tlumočníka. I tak je podle něj celková částka výrazně nižší než v Praze.

Mnichov nabízí denní ubytování pro pacienta s jednočlenným doprovodem za 250 eur. Pobyt celé rodiny za dva měsíce léčby podle Šulce stojí VZP tři čtvrtě milionu korun navíc. Podle Tichého ale je tato argumentace nesmyslná. Děti kromě prázdnin chodí do školy, rodiče do práce, celá rodina nemůže odjet na dva měsíce.

Otázkou podle Tichého je, zda pražské centrum zajistí na své náklady ubytování pacientovi třeba z Třince a jeho rodině. "V opačném případě, tedy pokud by si pacient i rodina platili ubytování, by nemělo smysl poukazovat na 'drahé' ubytování v Mnichově," uvedl s tím, že pokud by pacient do Prahy dojížděl, najezdil by za celou léčbu 32.000 kilometrů.

O ceně zákroku se vedou sporu i mezi dalšími odborníky. Cena údajně nejperspektivnější a nejšetrnější metody ozařování nádorového ložiska v pražském Protonovém centru se pohybuje mezi 250 až 950 tisíci korun. V Hyde Parku ČT24 to řekl hlavní lékař Protonového centra Jiří Kubeš s tím, že studie prokazující výsledky protonové léčby k dispozici opravdu nejsou a pravděpodobně ani nikdy nebudou. Reagoval tak na pochybnosti předsedy České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka. Léčba "běžnou" (fotonovou) radioterapií prý vyjde na 300 až 400 tisíc korun.

Podle Kubeše záleží konkrétní částka na náročnosti léčby každého jednotlivého pacienta. "Cena se odvíjí od počtu ozáření a počet ozáření se odvíjí od typu nádorového onemocnění," uvedl. Cena ozáření se pohybuje kolem 25 000 korun za jednu dávku. Částka ale opět může kolísat případ od případu.

Vysoká cena léčby v Protonovém centru v Praze je podle Kubeše zapříčiněna drahou technologií a náročnějším personálním obsazením než na fotonových pracovištích. K protonové terapii u jednoho pacienta je prý potřeba více pracovníků i více času. Samotný přístroj stojí kolem 2,2 miliardy korun.

Protonové centrum může podle Kubeše prospět lidem s nádory v oblasti hlavy a krku či pacientům s léčbou prostaty, protože tento typ léčby podstatně snižuje rizika vedlejších následků z ozařování. „Protonová léčba je unikátní, protože dokáže lépe dodat dávku protonů do nádorového ložiska," tvrdí Kubeš. Vyjádřil se i k tomu, jak je možné, že neexistují jasné studie, které by prokazovaly prospěšnost protonové léčby. Tím, jak porostou počty léčených pacientů, bude možné na základě retrospektivních studií prokázat efektivitu.

Průkazné studie ale budou k dispozici zhruba za deset let. Na sběr dat např. u rakoviny prostaty je třeba asi 15 let a před patnácti lety u nás nebyla zdravotnická technika ještě na odpovídající úrovni.

Související

Více souvisejících

rakovina VZP

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Bleskové povodně v Nepálu

Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví

Zdi nemocnice v nepálském hlavním městě Káthmándú pokrývají čerstvě vylepené plakáty s tvářemi pohřešovaných lidí. Na fotografiích se usmívá školačka ve školní uniformě, batole s baculatými tvářemi, čerstvě oddaný pár nebo mladý muž pózující na vrcholku hory. Tyto snímky představují jen zlomek z tisíců osob, které zmizely po ničivých bleskových záplavách v Himálaji. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 37 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

před 2 hodinami

Dmitrij Peskov

Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva

Mluvčí Kanceláře prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov oznámil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se v současné době nacházejí ve fázi hluboké pauzy. Podle jeho vyjádření je důvodem pokračující ruská ofenzíva na východní frontě, přičemž ruské jednotky podle něj zaznamenávají postupy.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Kanada

Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží

Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí

Katastrofální bleskové povodně a sesuvy půdy v nepálsko-tibetském pohraničí si dosud vyžádaly nejméně 626 obětí v Nepálu a sedm potvrzených mrtvých na území čínského Tibetu. Čtyři dny od vypuknutí tragédie se pátrací a záchranné operace dostávají do kritické fáze. Úřady obou zemí navíc čelí obrovskému rozsahu pohřešovaných osob, jejichž počet v samotném Nepálu dosahuje téměř tří tisíc a na čínské straně hranice překročil pět set padesát, píše The Guardian.

před 7 hodinami

před 10 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Záchranné práce na hranicích mezi Nepálem a Tibetem vstoupily do čtvrtého dne po pustošivé bleskové povodni, která region zasáhla ve středu. Podle nejnovějších údajů nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení si přírodní pohroma v Nepálu vyžádala již nejméně 626 lidských životů. Dalších více než 2 400 osob se nadále pohřešuje, přičemž bilance obětí i pohřešovaných v posledních hodinách výrazně vzrostla.

před 14 hodinami

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného

Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy