Nemocnice volají SOS: Chybí krev. Proč nejsou dárci?

Praha - Na otázku: Darujete krev? odpoví většina Čechů záporně. Důvod? Strach, obava z nákazy HIV či žloutenkou a také peníze. Dárci krve totiž nedostanou ani korunu. Lidé proto raději chodí darovat krevní plazmu, za jeden odběr totiž inkasují 400 korun.

Nemocnice, zvláště v letních měsících, bojují s nedostatkem krve. Zoufale vyzývají Čechy, aby překonali strach a přišli krev darovat. Na svých webových stránkách mají písemné výzvy, například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze uvádí: „Prosíme, přijďte darovat, krve této skupiny máme nedostatek." Nedostatek panuje především u typů krve ze skupiny s faktorem Rh negativním, ale i u 0+. Potřebuje ale i ostatní typy.

Problém s počtem dárců trápí Česko dlouhodobě. Úbytek se dá doložit i statisticky. V roce 2011 proti předchozímu roku počet evidovaných a odebraných dárců klesl o čtyři procenta na téměř 290 tisíc. Lidé, kteří dali krev poprvé (prvodárci), tvořili 13 procent z celkového počtu, proti roku 2010 jejich počet klesl o více než desetinu (o 3100 dárců). V centrech, kde se odebírá krevní plazma, se sice počet evidovaných dárců zvýšil o čtrnáctinu (na téměř 81 tisíc dárců), ale počet prvodárců klesl skoro o osminu (o 12 procent, na 21,6 tisíce dárců).

Průzkum Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) uvádí, že lidé se nejčastěji bojí bolesti. „Dalším častým jevem je také strach z injekcí či zdravotních následků odběru krve," tvrdí analýza VZP.

Dalším důvodem, proč lidé nechtějí dávat krev, je to, že dárcovství není placené. „Finanční motiv, tedy vidina přímé platby za konkrétní odběr, přivádí do řad dárců jedince, který je ochoten zatajit důležité údaje o sobě, svém chování a zdravotním stavu," uvádí Český červený kříž. V této souvislosti připomíná vlnu infekcí HIV, která byla v osmdesátých letech minulého století způsobená hlavně placenými dárci.

Veškerá darovaná krev se sice testuje, ovšem nikoliv na všechny krví přenosné infekce. V Česku se testuje na přítomnost viru HIV, infekční záněty jater typu B a C a syfilis.

Problém je, že testy mohou být po nákaze negativní, ale krev již může uškodit. Například u některých infekcí se toto „imunitní okno", tedy čas, během kterého jsou výsledky v pořádku, ale krev ne, pohybuje mezi dvěma a třemi týdny, u žloutenky typu C jde řádově o měsíce.

Darovat krev může téměř každý, jenom musíte vážit minimálně 50 kilogramů, některá omezení platí pro lidi, kteří prodělali závažná onemocnění a matky po porodu. Všechna omezení můžete nalézt například zde.

Pokud se člověk rozhodne darovat krev, může dostat od zaměstnavatele placené volno. Má to ovšem háček. Placené volno mu zaměstnavatel dá jen v případě, že nemohl jít darovat krev mimo pracovní dobu.

Předloni se provedlo 585 tisíc odběrů, z toho 417 tisíc plné krve. Nejvíce se spotřebuje na chirurgii (37 procent), interní obory spotřebovaly více než třetinu (35 procent), anesteziologicko-resuscitační oddělení spotřebovala 18 procent transfuzních přípravků, gynekologie a porodnice čtyři procenta, zbytek pak ostatní oddělení.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

Více souvisejících

nemocnice Zdravotnictví VZP

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 1 hodinou

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá

Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy