Praha - Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) podepsala s pražským Protonovým centrem jako první dlouhodobou smlouvu. ČTK to dnes sdělili zástupci centra Vladimír Šulc a pojišťovny Richard Medek. Protonové centrum usilovalo o smlouvu s pojišťovnami od loňska. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ale odmítla uznat dokument, podle kterého by platila centru 15 let miliardu korun ročně. Prvního pacienta centrum přijalo 5. prosince 2012.
Protonovou léčbu podporuje Česká onkologická společnost v indikovaných případech, pokud ji doporučí tým komplexního onkologického centra. Pojišťovny by pak měly podle onkologů zohlednit ceny a vyslat pacienta do centra, kde to vyjde levněji. Podle VZP léčí levněji centrum v Mnichově.
"Pojištěnci VoZP mají neomezený přístup k léčbě rakoviny v pražském protonovém centru nejmodernější, šetrnou a účinnou metodou. A to ve všech diagnózách, v nichž je protonová terapie jasně lepší než klasická fotonová, včetně rakoviny prostaty, která v ČR ročně postihne na 7000 mužů," řekl ČTK Medek.
V léčbě se tak podle něj otevírají nové možnosti pro příslušníky armády, účastníky zahraničních misí, ale také pro dospělé i dětské klienty z řad široké veřejnosti.
Mluvčí VZP Oldřich Tichý ČTK řekl, že se nebrání uzavření smlouvy za standardních cenových podmínek a na diagnózy a počty pacientů, které jsou obvyklé ve vyspělých evropských zemích a doporučené odbornými lékařskými společnostmi. "Bohužel, na žádném ze série jednání, která VZP s Protonovým centrem vedla, nebylo centrum ochotno na takový návrh přistoupit," řekl.
Co je to protonová terapie?
Protonová terapie spočívá v použití kladně nabitých elementárních částic jádra atomu vodíku - protonů, které mají určitou hmotnost, která je ve srovnání s elektrony mnohem větší. Protony jsou v cyklotronu urychleny na rychlost rovnající se přibližně polovině rychlosti světla. Tím je dána také jejich energie, jež dosahuje hodnoty až 230 MeV (megaelektronvolt) a umožňuje tak zničit nádory až do hloubky 30 cm. Protony jsou poté usměrněny silným magnetickým polem do velmi úzkého paprsku („pencil beam") a s vysokou mírou přesnosti přeneseny do prostorově zobrazeného zhoubného nádoru. Při zbrzdění v nádorové tkáni dojde k uvolnění energie, k ionizaci a poškození DNA zasažené buňky. Je-li toto poškození vícečetné, buňka se přestává dělit nebo přímo umírá.
Hlavní předností protonového svazku je skutečnost, že absolutně největší část své energie předá v oblasti tzv. Braggova vrcholu, tj. přímo v nádoru, kde dojde k maximálnímu účinku. Svazek urychlených částic má vysokou energii a je velmi přesně cílen. Většinu energie předá výhradně nádorové tkáni. V porovnání s dosavadními ozařovacími postupy šetří zdravé tkáně před nádorem a vůbec nepoškozuje zdravé tkáně za nádorem. Protože je nemocný ozařován v isocentrickém systému ze všech směrů a intenzitu paprsku lze dobře modulovat (IMPT), přináší tato metoda další snížení nežádoucích účinků léčby.
Jak je to s protonem v cizině?
MF DNES se podařilo získat statistiky s počty pacientů léčených touto metodou v různých evropských zemích.
Vyplývá z ní, že například v Británii se loni léčilo protonovou terapií 146 pacientů. Při počtu 65 milionů obyvatel by to v přepočtu na Česko znamenalo dvaadvacet pacientů do roka. Nikoliv 1 500, což je počet pacientů, který od Všeobecné zdravotní pojišťovny požaduje soukromá společnost, jež v Praze na Bulovce vybudovala protonové centrum.
Podobně jako v Británii jsou na tom i ve Francii. Tam je počet lidí léčených protonem 78 na 10 milionů obyvatel. A lékaři tvrdí, že o moc větší počet pacientů ani není možný.
"Tato terapie je nepochybně zajímavá, ale pouze pro zhruba deset procent pacientů nemocných rakovinou, kteří se jdou léčit ozařováním," říká radiolog Jiří Petra. "Lámal jsem si hlavu, jak zpřístupnit protonovou terapii lidem u nás a zároveň jak zabránit jejímu zneužití, protože jde o velmi nákladnou péči," říká lékař. "Jediná cesta je podobná tomu, co mají v Anglii a co dnes už funguje i u nás: o tom, že je pacient vhodný pro protonovou léčbu, by měl vždy rozhodnout multidisciplinární tým. V Anglii na to mají národní board (skupinu), kde se rozhoduje o každém pacientovi zvlášť," popisuje Petera.
Oněch 1 500 pacientů, které chce soukromá společnost léčit v Česku, je podle něj nereálné číslo.
Související
Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel
Češi vybrali 150 milionů na pomoc Martínkovi. Sbírka se danit nebude
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
před 2 hodinami
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
před 3 hodinami
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
před 5 hodinami
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
před 6 hodinami
Pražský okruh byl v obou směrech uzavřen
před 7 hodinami
Policie zadržela u americké základy v Británii podezřelé muže, hledá výbušniny
před 9 hodinami
Trump odmítl potvrdit, zda umožní Ukrajině výrobu střel do Patriotů
před 10 hodinami
Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko
před 11 hodinami
Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli
před 12 hodinami
Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Zdroj: Libor Novák