Zneužívá ČR krev novorozenců? Úřadu se něco nezdá

U všech novorozenců narozených na území ČR se od 80. let provádí novorozenecký laboratorní screening vrozených či dědičných onemocnění metodou odběru tzv. suché kapky krve na novorozenecké screeningové kartičce. Cílem novorozeneckého screeningu je rychlá diagnostika a včasná léčba novorozenců s těmito onemocněními.

Odběr lékaři provádějí se souhlasem zákonného zástupce dítěte. Kartičky se podle pokynu ministerstva zdravotnictví mají nemocnice uchovávat nejméně pět let a poté v archivech zpravidla až 100 let.

O prošetření této praxe požádalo občanské sdružení Iuridicum Remedium, podle něhož lze vzorky krve zneužít například k provádění analýz DNA nebo k získání informací, které by mohly využít například pojišťovny. Lze také zjistit citlivé údaje o etnicitě. "Krevní vzorky si ale může vyžádat například i policie a využívat je jako alternativu k vlastní kriminalistické databázi DNA," uvedl ředitel sdružení Jan Vobořil.

Screeningové karty shromažďují celkem čtyři nemocnice. Lékaři ujišťují, že k dlouhému schovávání genetického materiálu mají své důvody. Jde například o opakované vyšetření v případě nejasného výsledku nebo upřesnění diagnostiky. Přístup k hlídané databázi mají navíc jen vybraní lékaři.

Není ale zřejmé, jak dlouho karty uchovávat, píše CT24. Zatím se archivují sto let, ministerstvo zdravotnictví si ale myslí, že by to mělo být daleko méně. "Zákon o archivnictví skutečně stanovuje, že skartační lhůty dokumentů mohou být až do výše 100 let, nicméně screeningové kartičky by měly být uchovávány po dobu pěti let," uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Otázkou také zůstává, jestli jsou dostatečně informováni i rodiče.