Ministr se zlobí, zdravotní pojišťovny dostaly ostrý dopis. O co jde?

"V době, kdy české zdravotnictví zápasí s nedostatkem finančních prostředků, považuji vynakládání financí na akvizice za nepřijatelné a nepřípustné. Z hlediska celého systému veřejného zdravotního pojištění je to zcela zbytečný náklad," napsal ředitelům pojišťoven ministr a vyzval je, aby pojišťovny od podobných praktik upustily.

Lidé mohou změnit zdravotní pojišťovnu jednou do roka. Přihlášku musejí podat do konce pololetí, aby se od 1. ledna následujícího roku stali pojištěnci jiné pojišťovny. Náboráři prý například tvrdí, že daná pojišťovna mění průkazky a potřebuje novou evidenci, případně že krachuje, anebo lákají naopak na výhody, které nabízí jiná pojišťovna.

Nejčastěji se náboráři snaží přetáhnout pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ta byla sice původně jedinou pojišťovnou v zemi, takže u ní byli ze zákona všichni občané, po vzniku zaměstnaneckých pojišťoven ale část přešla k nim. Nyní má VZP necelých šest milionu pojištěnců, dvě největší zaměstnanecké každá po 1,2 milionu pojištěnců.

Předsunutá platba do VZP

Stát podržel na počátku roku VZP, aby za péči lékařům a nemocnicím mohla platit včas. V lednu jí poslal v tzv. předsunuté platbě 2,9 miliardy korun. Jsou to peníze, které stát platí měsíčně za děti, důchodce či nezaměstnané. VZP je v listopadové a prosincové splátce státu vrátí. ČTK to dnes řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

"Poskytnutí předsunuté platby je standardní operace pro udržení cash flow pojišťovny a nemá žádný vliv na hospodářské ukazatele," zdůraznil Kabátek v souvislosti s informací, že VZP skončila loňský rok se zhruba miliardovou ztrátou, přičemž původně očekávala ztrátu až šesti miliard. Ředitel připomněl, že stejný postup uplatňovala VZP opakovaně i v předchozích letech, nejde podle něj tedy vůbec o nic výjimečného.

Mluvčí VZP Oldřich Tichý doplnil, že VZP požádala o předsunutou platbu už loni na podzim, kdy ještě nebylo jasné, zda dostane půjčku od státu. "Šlo o manažerskou opatrnost, aby se v případě odmítnutí půjčky pojišťovna nedostala do problému s penězi na platby zdravotnickým zařízením," řekl Tichý a zdůraznil, že žádost o předsunutou platbu a její poskytnutí nevypovídá nic o hospodaření či finančním zdraví pojišťovny.

V roce 2013 se ale přeci jen něco zlepšilo

„Peníze by měly jít za pacientem," volají již dlouho čeští onkologové. Místo toho se při indikaci nákladné cílené farmakoterapie již několik let potácejí v nepřehledném systému různých paušálů, regulací a balíků centrové péče, který nedává jistotu ani jim, ani pacientům. První vlaštovku změny k lepšímu představuje chystaný způsob úhrady trastuzumabu – monoklonální protilátky pro pacientky s HER‑2 pozitivním nádorem prsu (tuto charakteristiku v české populaci vykazuje přibližně 12 procent mamárních karcinomů). Zatím alespoň VZP by měla proplácet tuto léčbu za každou jednotlivou pacientku, která lék dostane v některém komplexním onkologickém centru. „U tohoto léku máme jednoznačná data o prodloužení nejen doby do progrese onemocnění, ale i celkového přežití," říká JUDr. MUDr. Petr Honěk, náměstek ředitele VZP pro léčebnou péči.

„Jsme dohodnuti s držitelem registrace, že pokud tento lék vyjmeme z regulací, je ochoten souhlasit s nějakým definovaným stropem. Jestliže by tento strop byl překročen, firma nám toto překročení vrátí zpětnou platbou. Pro nás je to v podstatě relativně bezpečná záležitost bez rizika nekontrolovaného růstu nákladů," dodává náměstek Honěk.

Česká republika má organizované onkologické screeningové programy pro mamární, cervikální a kolorektální karcinom. Ačkoli jsou na různé úrovni vyspělosti, všechny tři mají potenciál zachraňovat životy, a to v řádu tisíců. Ten však zůstává nenaplněn především kvůli nízké účasti cílové populace.

Odborníci, kteří se této mnohdy nevděčné činnosti trpělivě věnují, se shodují, že jedinou cestou, jak se posunout vpřed, je zavést adresné zvaní. Roky se tento záměr točil v bludném administrativním kruhu. Nyní ministerstvo zdravotnictví k tomuto účelu vyčlenilo přes sto milionů korun z prostředků evropských fondů. Od ledna by tedy občané měli dostávat obálky s pozváním na vyšetření cílené podle databází zdravotních pojišťoven, napsal server Tribune.cz.

V Klecanech u Prahy začala v listopadu výstavba Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který se má stát hlavním centrem aplikovaného neurovědního výzkumu v Česku a nástupcem Psychiatrického centra Praha (PCP). Náklady na vybudování komplexu činí zhruba 470 milionů korun, celkový rozpočet projektu, včetně přístrojového vybavení a prvního roku provozu, počítá s 971 miliony korun. Většina této částky je financována z evropských dotací, konkrétně z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, 15 procent představuje spolufinancování ze státního rozpočtu. Využití téměř miliardové evropské dotace na vybudování vědeckého ústavu v oboru, který je dlouhodobě podfinancovaný, bylo zatíženo mnohaletými průtahy.

„Od začátku příprav projektu se potýkáme s podezříváním a byrokratickými překážkami. Nedůvěra v něco, co má sice primárně bohulibé cíle, ale vyčnívá nad průměr, je v této zemi velmi silná. Většinu problémů se nám nakonec podařilo vyřešit díky nesmírnému úsilí, přemlouvání, vysvětlování a hledání spojenců u různých institucí, i když za cenu časového skluzu," řekl prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., ředitel PCP.