Nařízení Hegera padlo, ÚS zrušil vyhlášku omezující lázeňskou péči

"Kdybychom ji (vyhlášku) zrušili okamžitě, buďto by se nikdo na lázeňský léčebný pobyt nedostal, nebo by se mohl stát úplný opak - lázně by se zaplnily většinou české populace, většinou plátců zdravotního pojištění, protože by se otevřelo prostor bez jakéhokoliv omezení," řekl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Ministerstvo zdravotnictví chce podle náměstkyně pro legislativu Lenky Teska Arnoštové obsah vyhlášky vtělit přímo do zákona o veřejném zdravotním pojištění, druhou variantou je příloha zákona. "Pro pacienty se významně změní to, že dojde k prodloužení pobytu z 21 dnů na 28 a nebude se určitě počítat se základním a opakovaným pobytem," řekla Arnoštová novinářům. V praxi to znamená, že hrazený bude i opakovaný pobyt. Senátoři, kteří požadovali zrušení vyhlášky, dnešní nález vítají, stejně jako záměry nového vedení ministerstva, uvedl u soudu senátor Vladimír Plaček (ČSSD).

Lázně se v posledních třech letech dostaly do vážných ekonomických problémů. Jednou z příčin je podle provozovatelů právě vyhláška, kterou vydal tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Zkrátila pobyty a omezila i počty diagnóz, se kterými pacienti mohli jet do lázní na účet zdravotního pojištění.

Senátoři loni navrhli soudu, aby zrušil celý předpis, jehož přílohou je seznam zahrnující nemoci, odborná kritéria, délku pobytu a indikační zaměření pro poskytování lázeňské péče. ÚS se ztotožnil se základní námitkou, podle níž by problematiku měl upravovat prováděcí zákon, a nikoliv pouhá ministerská vyhláška. Rozsah bezplatné zdravotní péče má totiž podle Listiny základních práv a svobod vymezovat norma vzešlá z parlamentní demokratické debaty.

Podle ÚS je hledání rovnováhy mezi účinností léčby a její ekonomickou únosností legitimní. "Její dosažení však vyžaduje poměřování nejen medicínských, ale také ekonomických hledisek, jemuž je třeba přiznat povahu politického rozhodování," stojí v nálezu soudce zpravodaje Pavla Rychetského.

Senátoři kritizovali také zkrácení hrazených pobytů a omezení možnosti opakované léčby. Změny podle nich připravily lázně o klienty a v dlouhodobém horizontu se negativně podepíší na zdraví občanů. Podle ÚS jsou ale podobně změny v kompetenci zákonodárců a samy o sobě neporušují právo na bezplatnou zdravotní péči.

Přechod na samoplátce se nezdařil

Česká země oplývá neuvěřitelným množstvím přírodních léčivých zdrojů, jejichž účinky se začaly již před staletími využívat k léčbě a prevenci nemocí. Unikátním spojením klasické lékařské vědy se sílou přírody se začala psát historie našeho lázeňství. Dnes se těší lázně v ČR celosvětovému věhlasu a vysokému kreditu. Namísto chemické léčby s množstvím negativních vedlejších účinků nabízí tradiční léčebné lázně návrat k přírodě a jejím bohatým zdrojům. Blahodárné působení kvalitní lázeňské kúry přetrvává dlouhou dobu po jejím ukončení. Tím je lázeňství v ČR proslulé a jedinečné, uvádí se na webu lecebne-lazne.cz.

Přes zdravotní pojišťovnu může mít pacient péči buď plně hrazenou, nebo tzv. příspěvkovou, kdy si část nákladů hradí sám. Rozdíl je i v čerpání volna během pobytu – v případě plně hrazené péče má pacient pracovní neschopnost, u příspěvkové varianty absolvuje pobyt v rámci své dovolené.

Vždy je ale nutné mít návrh od praktického lékaře, který jej vystaví na základě doporučení odborného lékaře. Návrh pak musí projít schválením zdravotní pojišťovny. Neschválí-li zdravotní pojišťovna komplexní, ani příspěvkovou lázeňskou péči, může klient absolvovat pobyt v lázních jako samoplátce, dodává web CT24.

Přechod na samoplátce zatím zvládají nejznámější lázně východní Moravy – Luhačovice. Loni tam "na křížek" dorazilo o čtvrtinu méně pacientů, výpadek se ale podařilo vykrýt novými samoplátci. Přibylo také pobytů rodičů s dětmi. V Luhačovicích se léčí především dýchací a zažívací potíže, v této kategorii zaznamenaly loni lázně propad o 40 procent. Naopak nově do Luhačovic míří klienti s pohybovými a nervovými problémy.