Česká realita: Pacient umírá v sanitě, nemocnice ho odmítají. Prý nejsou nafukovací

Pacientku podle Ernestové sanitka vezla nejdřív do nejbližší nemocnice, v tomto případě nemocnice Na Bulovce. Tam ji odmítli a stejné to bylo v dalších šesti nemocnicích - vinohradské, všeobecné fakultní, ústřední vojenské, Thomayerově, v Motole a Na Františku. Mluvčí Bulovky Martin Šalek ČTK řekl, že tato nemocnice přijímá od pražské záchranné služby ročně 20.000 pacientů a je v tomto ohledu už několik let "absolutně nejvytíženější" ze všech pražských nemocnic.

Uvedl, že o konkrétním případu, který popsala Ernestová, nic neví, ale pokud ženu na Bulovce přijmout odmítli, jistě pro to měli důvody. Nemocnice má podle mluvčího omezenou kapacitu a "není nafukovací".

Mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke ČTK řekla, že odmítají pacienty jen zcela výjimečně, když příjmová hala je obsazena závažnými traumatologickými, neurologickými či kardiologickými pacienty, nebo jsou všichni lékaři i nelékaři zcela vytíženi, což se stalo právě 9. dubna.

Ernestová v tiskové zprávě píše ještě o dvou aktuálních případech. Opět nemocnice Na Bulovce podle ní nechtěla přijmout jednaosmdesátiletou pacientku se srdečním selháním, a tak ji vezli záchranáři před půlnocí z Proseka do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí. "Do stejné nemocnice musela být v časných ranních hodinách převezena ze Strašnic 83letá pacientka s otokem plic. Tentokrát odmítla převzetí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady," dodala mluvčí pražské záchranné služby.

Každý den se posádky pražské záchranky potýkají s komplikacemi při předání pacientů do zdravotnických zařízení. Jedná se nejen o běžné případy, ale i o ty nejzávažnější, kdy je pacient skutečně ohrožen na životě a selhávají mu nejdůležitější životní funkce. Dispečerky musí díky špatnému zákonu v těchto případech obvolat i několik nemocnic a čas předání se zbytečně prodlužuje o desítky minut, stoj v tiskové zprávě zzshmp.cz.

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy je příspěvková organizace zřizovaná hlavním městem Prahou. Délka její existence, která se datuje od roku 1857, jí deleguje mezi nejstarší záchranné služby na světě.

V současnosti je tato služba zajišťována posádkami Rychlé lékařské pomoci (tzv. RLP – rychlé osobní vozy s lékařem) a posádkami Rychlé zdravotnické pomoci (tzv. RZP – velké sanitní vozy s posádkou ve složení zdravotnický záchranář a řidič). Zdravotnický záchranář je absolventem specializovaného pomaturitního studia vyšší odborné školy nebo vysoké školy a řidič RZP je záchranář s praxí v řízení motorových vozidel, absolvent akreditovaného kurzu „Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby".

Prostorná zdravotnická nástavba vozidel RZP umožňuje záchranářům zajistit kvalitní péči o pacienta již v terénu, stabilizaci jeho zdravotního stavu a následný transport do zdravotnického zařízení. Proto zdravotnické vybavení odpovídá jednotce intenzivní péče. Obsahuje přístroje pro umělou podporu životních funkcí, monitor srdeční činnosti s možností automatického vyhodnocení, archivace a digitálního přenosu dat, infuzní a inkubační techniku a mnoho jiného. Zásahy posádek RZP tvoří přibližně 80% celkového počtu výjezdů. Přítomnost lékaře je nutná pouze u nezávažnějších případů ohrožení zdraví a života, které tvoří necelých 20% výjezdů.