Výprask: Pojišťovny lanaří na vitamíny, platit léčbu rakoviny se ale zdráhají

„Reklama do zdravotnictví nepatří, péče je přece dostupná všem" rozčiluje se pan Josef, odpůrce inzerátů a náborových akcí. Marie naopak využila příspěvku na tábor, který v rámci dětské akce nabízela VZP: „Sice to se zdravím podle mě nesouvisí, ale každá koruna dobrá, tak když platí tábor nebo helmu na kolo, je to fajn, ne?"

Marketingový stratég Milan Doucha vidí za podobnými akcemi jasnou obchodní taktiku: „Pojišťovny se snaží nalákat mladší klienty, jsou pro ně zajímavější, míň nemocní a tak je logické, že působí přes děti na rodiče, ti jsou v obchodu tou nejovlivnitelnější skupinou. Úkolem zdravotních pojišťoven by však mělo být zajištění dostupnosti účinné zdravotní péče."

Ekonomické vynakládání prostředků a zveřejnění toků ve zdravotnictví požaduje i ministr financí. Příspěvek na tábor nebo je sice milá pozornost, ale když potřebuje pacient nejmodernější léčbu, pojišťovna mu ji neposkytne. „Helmy, vitamíny, pastelky a jiné drobnosti pouze vytváří dojem starostlivosti pojišťovny, ale pokud pojišťovna není schopna financovat léčení pacientů, je to dle mého názoru klamavá reklama", dodává Doucha.

O dostupnosti pro všechny pochybuje i paní Kateřina: „Moje dcera měla nádor na mozku, kdyby nebyla pojištěna u Vojenské pojišťovny, byla by bez šance." Pan Jaroslav je majitelem velké společnosti, sám se setkal se dvěma příběhy. V obou hrála hlavní roli rakovina prostaty. Jedna kolegyně mohla díky „správné" pojišťovně manžela odvézt na léčbu do protonového centra, druhá si otevřela obálku od jiné pojišťovny se zamítavým stanoviskem.

„Až v tomto momentu jsem si uvědomil, že náš život může záviset na jednom pitomém úředním rozhodnutí. Rakoviny přibývá, ročně se objevuje 70 tisíc nových případů, a tak jsem si řekl, že jediné, co můžu pro lidi udělat, je přimět je k akci. Seznámil jsem je s fakty o nové moderní léčbě nádorů o protonové terapii. Protonový svazek dokáže zacílit na nádor a ostatní zdravé tkáně tak zůstanou uchráněny. Třeba děti mají nižší riziko poškození mozku, zůstanou zachovány smysly a nepoškodí se zdravé orgány. Šetrná léčba existuje, ale pojišťovny ji odmítají proplácet. Já dělám v pojišťovnictví léta a došlo mi, že i v případě nemoci nastane otázka, u koho jste pojištěn. Tak jsem udělal v mojí firmě takovou malou akci o přehlášení k té správné pojišťovně. Nenutím nikoho, jen vysvětluju. A jestli se to někomu nelíbí, to je jedno, možná to totiž někomu zachrání život," říká Jaroslav.

Jeho kolegové s tím souhlasí, ve změně pojišťovny vidí i prvek solidarity. „Pořád se mluví o zdravotnictví postaveném na solidaritě, ale když pak jednou něco potřebujete, tak se najednou nevejdete do tabulek. Mám dvě děti a v přechodu k pojišťovně, která proton hradí, vidím i to, že já tam přinesu peníze a oni pak mohou nějakému dítěti třeba zaplatit léčbu," vysvětluje Jana, proč se hromadná změna pojišťovny v jejich firmě stala tak populární.

Sociolog Prokop Burian se nediví, že se lidé spojili: „Zdraví je pro lidi nejdůležitější. Když se objeví problém ve zdravotnictví, lidé ho okamžitě vztáhnou na celý systém. Objevují se rozdíly v dostupnosti a kvalitě zdravotní péče, moderní metody nejsou pro všechny, jak se ukazuje, a to je každopádně problém vlády. Ono je jedno, jestli vládne levice, nebo pravice, voliči od jedněch čekají, že zajistí „spravedlnost" ve smyslu každému stejně, druzí zase čekají, že ty jejich ekonomicky orientovaní ministři umí najít peníze, takže tenhle problém budou muset řešit společně bez ohledu na to, kdo právě vládne".