Po cizincích zůstávají dluhy, zákon má upravit jejich zdravotní pojištění

V současnosti je pojištění zakotveno v zákonu o pobytu cizinců. Podle autorů návrhu nového zákona není úprava týkající se pobytů delších 90 dnů dostatečná. Komerční pojišťovny nemají dostatečnou síť poskytovatelů zdravotních služeb, z pojištění existuje řada výjimek.

Pokud by nový zákon platil, "cizincům ze třetích zemí se po dlouhé době dostane kvalitního rozsahu zdravotní péče srovnatelné s veřejným zdravotním pojištěním a současně nedojde k ohrožení veřejných fondů," uvedli autoři v důvodové zprávě.

Cizinci ze třetích zemí by podle normy museli pojištění pro pobyty nad 90 dnů uzavřít; stejně je to i nyní. Pokud by je sjednávali v zahraničí, limit na jednu pojistnou událost by činil nejméně 1,7 milionu korun. Smlouvu by si tito lidé museli nechat přeložit co češtiny.

V Česku by cizinci museli sjednat smlouvu jen s pojišťovnou, která může v tuzemsku provozovat zdravotní pojištění. Limit na pojistnou událost by musel činit nejméně tři miliony korun. Pojišťovna by musela mít smlouvu nejméně s desetinou poskytovatelů zdravotnických služeb, nyní asi třemi tisícovkami zařízení. Další ustanovení směřují podle autorů například k tomu, aby se Česká republika nestala cílem takzvané zdravotní turistiky.

Každoročně přicházíme o stovky tisíc

"Naší nemocnici ošetřování nepojištěných či podpojištěných cizinců působí velké problémy. U nepojištěných cizinců vybíráme zálohy alespoň 50 % do propuštění, zbytek ve splátkách. Vždy sepisujeme dohodu o léčbě a dohodu o uznání dluhu, popř. splátkový kalendář. Pokud takový pacient nespolupracuje a nemá v pořádku doklady, voláme cizineckou policii. Pokud pacient neplatí nebo nesplácí, hlásíme to na cizineckou policii, aby mu neprodloužila vízum, dokud si neuhradí dluh, což je docela funkční. Snažíme se domlouvat s příbuznými a známými, popř. i se zaměstnavatelem, aby se podíleli na úhradě," říká pro tribune.cz MUDr. Karel Filip, CSc., MBA,, ředitel Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou

"V případě podpojištěných jde hlavně o komerční pojistky cizinců sjednané v ČR již v době začátku nemoci - pojišťovna pak většinou odmítne hradit péči (jde o tzv. účelové pojištění). Dále při uzavírání těchto pojistek agenti naprosto nedostatečně informují pojištěnce, co vlastně pojistka hradí, v jaké maximální výši a jaké jsou výluky (alkohol, vrozené vady, chronické nemoci), což platí i pro pojistky uzavřené mimo ČR (hlavně v Rusku a na Ukrajině). Některé pojistky sice platí jeden rok, ale od překročení hranic do ČR pouze deset dní - to nevědí ani pojištěnci, ani např. cizinecká policie. Navíc pojišťovny těchto zemí jsou nespolehlivé a některé asistenční služby v ČR (např. CORIS) s nimi již nespolupracují, protože nehradí ani dohodnuté platby," tvrdí lékař.

"Velký problém uvedu na příkladu. Cizinka je zaměstnaná, ale bez trvalého pobytu v ČR, nemá možnost pojistit narozené dítě jinak než u komerční pojišťovny. Ta ho nepojistí, dokud nemá prohlídku a není zdravé, navíc pokud je po narození na JIP a účet je velký, jsou i s úhradou problémy. Cizinka má sice možnost pojistit sebe na porod u VZP, ale pojistka je za 52 000 Kč, a to málokterá udělá, spoléhá na to, že její péče jde ze zákonného pojištění (je zaměstnaná) a dítě nebude potřebovat drahou péči a 10 000 až 15 000 Kč za ně uhradí," řekl Filip a dodal:

"Nyní něco ke kategorii pacientů z EU. Pokud nemají evropský průkaz zdravotního pojištění, dobrá je spolupráce při dohledávání jejich pojištění s Centrem mezinárodních úhrad, popř. s ambasádami. Každého pacienta z EU přihlašujeme k výpomocnému pojištění u některé z českých zdravotních pojišťoven, přes které pak nárokujeme platbu za péči. Pokud mají cestovní pojištění do zahraniční, jde úhrada přes něj."