Hurá do lázní na čtyři týdny? Ministr chce zrušit omezující vyhlášku

Tzv. lázeňskou vyhlášku z roku 2012, která zkrátila pobyty v lázních na tři týdny a omezila opakované pobyty, zrušil Ústavní soud s tím, že platí do konce letošního roku. Podle soudců musí délku pobytu, možnosti prodloužení a opakování pobytů, tedy práva pacientů, upravit zákon. Vyhláška má nadále řešit jen medicínská kritéria, jako kontraindikace, lázeňská místa a potřebná vyšetření.

Lázeňství dostávalo v předchozích letech ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje postupně klesly až ke dvěma miliardám s tím, jak pobytů ubývalo. S rozvojem medicíny nebylo v řadě případů lázeňské léčby potřeba, ubylo i nemocí, s nimiž se dřív do lázní jezdilo, například mnohem méně je dětské mozkové obrany. Méně dětí se rodí, takže jich méně lázně potřebuje. Dospělí méně často žádají o lázně, obávají se při delším výpadku ztráty zaměstnání.

Po vydání omezující vyhlášky nastal prudký zlom. O poukazy žádalo méně pacientů, lékaři jich méně psali a revizní lékaři méně schvalovali. Kritická pro lázně byla první polovina roku 2013. Zdravotní pojišťovny vyzvaly lékaře, ať poukazy píšou, a pacienty, ať o lázně žádají, protože jim na účtech zůstaly peníze, které na tuto péči vyčlenily.

I když počty pacientů pak začaly mírně růst, lázně se po půlmiliardovém výpadku dál potýkaly s ekonomickými problémy. Propouštělo se a řada lázeňských míst byla před krachem.

Podle vyhlášky platné do konce roku se v lázních léčí zhruba stovka nemocí rozdělených do 11 indikačních skupin. Základní pobyt trvá u dospělých 21 dní, u dětí a dorostu 28 dní, opakovaný pobyt u dospělých 21 dní, u dětí a dorostu 28 dní. Novela prodlužuje pobyt u vybraných indikací v komplexní péči na 28 dní, u příspěvkové péče na 21 dnů a u opakovaných pobytů na 14 dní. Navýšení výdajů o půl miliardy korun zohlední od roku 2015 zdravotní pojišťovny ve svých zdravotně pojistných plánech.

Lázně a přírodní léčivé zdroje byly využívány pro své pozitivní zdravotní účinky od nepaměti. Česká republika patří k zemím, které významně přispěly k rozvoji a celosvětovému významu lázeňství.

Největší rozmach lázní na území Česka spadá do 18. až 20. století. Mnohá lázeňská místa získala zcela novou podobu, která je dnes pro české lázně tak typická. Byla postavena řada novoklasicistních, novorenesančních a secesních budov, především lázeňské domy a hotely. Byly zakládány parky, kolem vřídel vznikaly kolonády, altány a pavilony, které přispívaly k celkově poklidné atmosféře lákající k odpočinku. Lázeňská místa se zároveň stala významnými centry společenského a kulturního života a získala pojmenování „salony Evropy".

Do českých lázní se v době jejich největšího rozkvětu sjížděly významné osobnosti politického a kulturního života z celého světa. Již na počátku 18. století přispěla k rozvoji lázeňství v Čechách návštěva cara Petra Velikého v Karlových Varech. Oblíbeným se mezi smetánkou stal především západočeský lázeňský trojúhelník, který kromě Karlových Varů tvoří Františkovy a Mariánské lázně. V lázních se scházel výkvět vládnoucí aristokracie, byla zde vedena politická a obchodní jednání, pořádaly se plesy, koncerty a divadelní vystoupení.

K nejvýznamnějším hostům českých lázní patřil např. německý básník a dramatik J. W. Goethe, hudební skladatelé L. van Beethoven a W. A. Mozart nebo italský houslový virtuóz N. Paganini. Do českých lázní zavítal rovněž anglický král Edward VII., z Američanů uchvátily české lázně vynálezce žárovky, T. A. Edisona či Marka Twaina, autora populárních Dobrodružství Toma Sawyera, informuje server lecebne-lazne.cz.