Boj o zdravotnické poplatky: Vládní novela uspěla, opozice běsní

Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví jej hodlá nahradit z navýšených odvodů státu při využití běžných úhradových mechanismů.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) označil poplatky za nespravedlivou překážku v přístupu lidí ke zdravotní péči. "Regulační cíl podle něho příliš nesplnily. K efektivnějšímu využívání zdravotnických služeb nevedly, přinesly administrativní zátěž," uvedl.

Němečkovi oponoval exministr Leoš Heger (TOP 09 a Starostové), podle kterého poplatky regulují a devět z deseti lidí je ze sociálního hlediska hradit bez problému může. Platby, které činily celkem asi pět miliard korun ročně, jsou navíc potřebným příjmem zdravotnických zařízení, podotkl Heger. Při zachování poplatků se mohly peníze ze zvýšených odvodů státu využít na rozvoj zdravotnictví, takhle se projedí, dodal.

Naopak za bádání ve slepých uličkách označil zavádění poplatků Igor Nykl (ANO). Do budoucna by se ale podle něho mohlo uvažovat o obnovení poplatků za hospitalizaci, které ale nejsou regulační.

"Poplatky byly zavedeny proto, aby si lidé zvykli, že zdravotnictví je podnikání jako každé jiné," kritizovala platby Soňa Marková (KSČM). Komunisté se budou snažit prosadit to, aby byly zrušeny i platby na pohotovosti, nebo aby byly započítávány do ochranných limitů.

Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Stokorunové platby v nemocnicích zrušil od letošního ledna Ústavní soud s tím, že pro řadu občanů činí nemocniční péči nedostupnou. Proti návratu k platbě 60 korun v nemocnicích soud nic nenamítal, koalice se ale rozhodla ji neobnovovat.

Regulační poplatky zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. O jejich zrušení se dosud neúspěšně pokoušely ČSSD a KSČM.