Šabatová smetla návrh zákona o zdravotním pojištění cizinců. Co jí vadí?

Ochránkyně je přesvědčena, že návrh zákona přímo odporuje nezbytnému koncepčnímu řešení problematiky zdravotního pojištění cizinců a obsahuje tolik zásadních nedostatků, že je neopravitelný a neměl by být přijat.

V minulých letech ochránce opakovaně upozorňoval na neuspokojivě řešenou situaci znemožňující přístup významné části cizinců, kteří dlouhodobě legálně pobývají v ČR, k veřejnému zdravotnímu pojištění. Také Aktualizovaná koncepce integrace cizinců v ČR už od roku 2005 poukazuje na nezbytnost zapojení cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění jako podmínky jejich sociálně-ekonomické integrace. Požadavek na zahrnutí vyloučených skupin dlouhodobě pobývajících cizinců do veřejného zdravotního pojištění vyslovila ve svých usneseních z let 2009 a 2013 i Rada vlády pro lidská práva, stojí v tiskové zprávě serveru ochránce.cz.

Zahrnutí vyloučených skupin cizinců by přitom nejen nepřineslo zvýšené náklady systému veřejného zdravotního pojištění, ale jak řada odborníků uvádí, naopak by bylo pro tento systém ekonomický výhodné. Většina z pojištění vyloučených cizinců jsou totiž mladší lidé v produktivním věku, kteří spotřebovávají v průměru méně zdravotní péče s menšími náklady, než průměrný pojištěnec v systému veřejného zdravotního pojištění.

Navrhovaný zákon však namísto odstranění stávajících nedostatků přináší další komplikace, nárůst administrativy a dokonce i zhoršení postavení cizinců odkázaných na komerční zdravotní pojišťovnu. Podle ochránkyně je zákon napsán zcela jednostranně v zájmu pojišťoven a v neprospěch pojištěných cizinců.

Například významně limituje povinnost pojišťovny uzavřít s cizinci pojistnou smlouvu. Kromě toho by zcela nesmyslně pojišťovna měla povinnost smlouvu uzavřít jen v případě, že cizinec dlouhodobě pobývá v ČR na základě žádosti, kterou podal na území státu, nikoli, pokud by žádost o pobyt v ČR podal v jiné zemi. Připouští se také nepřijatelný rozsah a délka tzv. čekacích dob, tj. období, kdy je i po uzavření pojištění nemožné ho využít k proplacení poskytnuté zdravotní péče. Například u veškerých chronických onemocnění (vysoký krevní tlak, cukrovka, alergie, astma atd.) lze léčbu hradit až po roce a víc od uzavření smlouvy.

"Systém komerčního zdravotního pojištění je nevýhodný nejen pro cizince, ale i pro zdravotnická zařízení. Ta totiž často musí nést dluh za poskytnutou zdravotní péči, která není komerční pojišťovnou uhrazena a jejíž náklady významně převyšují finanční možnosti cizince. V konečném důsledku je tím poškozen celý zdravotní systém," uzavřela Šabatová.