Česko v reakci na epidemii eboly chystá krizový plán

"Stále platí informace, že riziko nákazy pro občany ČR je nízké, nicméně vzhledem k závažnosti této infekce, v součinnosti i s evropskými orgány, situaci nadále monitorujeme," řekl ministr.

Ocenil, že se podařilo svolat jednadvacetičlennou komisi během 24 hodin, což podle něho svědčí o tom, že systém funguje. Předsedou komise je ministr zdravotnictví, místopředsedou hlavní hygienik ČR. Zastoupení v ní mají resorty zdravotnictví, obrany, vnitra, dopravy, financí, školství, průmyslu, pro místní rozvoj, zemědělství a zahraničních věcí.

Hlavní hygienik Vladimír Valenta doplnil, že v regionech zajišťují informování krajské hygienické stanice pro všechna lůžková zdravotnická zařízení a všechny praktické lékaře. Všichni ti, kteří by mohli přijít do kontaktu s možným pacientem, by měli vědět, jak jednat, jaké prostředky a postupy používat. Důležité je, aby sami neprováděli krevní testy.

Ty provede specializovaná laboratoř v Nemocnici Na Bulovce, která je vybavena pro péči o lidi s vážnými nákazami. Klíčovou osobou při rozhodování o hospitalizaci, zdravotnickém dohledu, dekontaminaci a dalších opatřeních je epidemiolog.

"Systémy jsou nastaveny, fungují a nezbývá než doufat, že zůstanou nevyužity," shrnul Valenta. Komise dnes také potvrdila, že pokud Česko bude pomáhat zemím západní Afriky, mělo by to být v koordinaci se zeměmi EU. Česko by mohlo poskytnout materiální pomoc i zkušenosti epidemiologů.

Aktuálně se ministerstvo soustřeďuje na informování občanů i lékařů, kdyby zaznamenali podezřelé příznaky, které by mohli ukazovat na ebolu, aby byli včas schopni vyhodnotit a informovat příslušné orgány. Ve čtvrtek a v pátek budou rozšířeny informační letáky o příznacích eboly a ochraně před ní na letištích a hlavních nádražích v Praze a Brně, dostanou je také hlavní autobusoví dopravci a cestovní kanceláře. Zavádění plošných kontrol cestujících na letištích se v tuto chvíli neplánuje.

Virus Ebola se přenáší především tělesným kontaktem s nakaženou osobou, případně kontaktem s masem divokých zvířat. Prvotní symptomy, které se mohou objevit 2 až 21 dnů po nakažení, jsou neurčité, nemoc je charakteristická náhlými horečkami, pocitem slabosti, bolestmi svalů a hlavy a bolestmi v krku. Posléze následuje zvracení, průjem, vyrážka, selháni funkce ledvin a jater a v některých případech i vnitřní či vnější krvácení.

V konečných fázích může docházet ke krvácení z očí a epileptickým záchvatům. Zda pacient přežije, záleží na jeho fyzické kondici a kmenu viru. Proti nákaze dosud neexistuje žádná účinná vakcína ani léčba, z nakažených umírá 25% - 90%.