Blatný navrhne, aby kraje povolávaly zdravotníky z neakutní péče

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) navrhne vládě, aby hejtmani mohli nařídit pracovní povinnost zdravotníkům z neakutní péče. Mohli by tak být povoláni do nemocnic, kde je poskytována akutní péče i pro covidové pacienty. Blatný to dnes řekl v České televizi (ČT). Zdravotnickým zařízením, odkud by zdravotníci přešli do nemocnic, by to mělo být kompenzováno, dodal. K zapojení například plastických chirurgií, hospiců či lázní vyzvalo dnes kabinet uskupení Spolu.

Pracovní povinnost by se podle Blatného mohla týkat například zdravotníků, kteří poskytují neakutní artroskopické výkony, plastické operace nebo jednodenní péči. Do nemocnic by kraje mohly povolat spolu s lékaři také třeba anesteziology i zdravotní sestry. "Je to komunikováno se zdravotními pojišťovnami, aby těmto zařízením byla jejich pomoc kompenzována, aby je to nepoškodilo," doplnil ministr.

Blatný zopakoval, že v nemocnicích se maximalizují kapacity lůžek, problémem je ale nedostatek personálu. Kvůli kritické situaci dnes nemocnice v Benešově, Mladé Boleslavi a Kolíně vyhlásily stav hromadného postižení osob. Kvůli vyčerpání kapacit v nemocnicích ke stejnému opatření v úterý přikročil Pardubický kraj, Karlovarský to zvažuje. Ve stavu hromadného postižení osob zdravotnické zařízení přejde do režimu, kdy úroveň poskytované péče kvůli nedostatku zdrojů už neodpovídá běžnému standardu péče v ČR.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ČTK sdělil, že Blatný připravuje rozhodnutí, kterým vláda do péče o pacienty s covidem zapojí více zdravotnických zařízení. Premiér předpokládá, že vláda materiál projedná ještě dnes. Právě to doporučil opoziční expertní tým. Vyzval vládu, aby ještě dnes zasedla a zmobilizovala veškerá zdravotnická zařízení, která by se mohla zapojit do léčby pacientů s koronavirem.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes avizoval, že vláda zváží na nejbližším zasedání kvůli koronavirové pandemii uložení pracovních povinností ambulantnímu personálu, který by pomáhal v nemocnicích. Návrh podle lidoveckého poslance Víta Kaňkovského není a priori špatný, jako první by ale podle něj měli být zmobilizováni zdravotníci v lůžkových zařízeních, kteří mají k péči blíž a mohou ji začít poskytovat v řádech hodin.

V českých nemocnicích je s covidem-19 přes 8100 lidí, což je dosud nejvíc. Úterní čísla ukazují 8162 hospitalizovaných, pondělní po revizi dokonce 8234. Dosavadní rekord byl 8155 covidových pacientů ze začátku listopadu. Dál přibývá i těžkých případů, maximum se v úterý posunulo na 1661 pacientů. Je to o sto víc než v neděli a o šest víc než v pondělí. V úterý v Česku přibylo 16.642 případů covidu. Odborníci podle Hamáčka předpokládají, že dnes by mohl počet nově diagnostikovaných atakovat 20.000.

Stát už v dřívějších fázích epidemie covidu povolal dvakrát na pomoc vyhlášením pracovní povinnosti studenty medicíny a ošetřovatelství. Blatný jejich znovupovolání zmínil jako jednu z možností, které ministerstvo zdravotnictví zvažuje pro případ dalšího zhoršování epidemie koronaviru a nárůstu zátěže nemocnic, v polovině února. Vedle toho ministr jmenoval zapojení specializovaných nemocnic, které se dosud na léčbě pacientů s covidem-19 nepodílely, pracovní povinnost zdravotníků z ambulantního sektoru nebo zřizování takzvaných pracovišť neodkladné pomoci, která se využívají při hromadných neštěstích.

Související

Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice lékaři Jan Blatný

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 7 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

včera

Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky

Generální tajemník NATO Mark Rutte se chystá na oficiální návštěvu České republiky, která se uskuteční ve čtvrtek 16. dubna 2026. Tato cesta představuje důležitý bod v rámci koordinace bezpečnostní politiky a vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a českou vládou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy