Česko nepřeruší očkování vakcínou AstraZeneca, oznámil Blatný

Česko zatím nepozastaví očkování vakcínou AstraZeneca, jako se dnes rozhodlo Německo a v minulém týdnu další země, řekl po dnešním jednání vlády ministr zdravotnictví Blatný (za ANO). Podle něj nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin, které se stejně často vyskytují i v neočkované populaci.

Firma minulý týden oznámila, že do konce března sníží dodávky Evropské unii. Česko dostane podle Blatného v březnu 120.000 místo 200.000 dávek.

"Zatím nebyla prokázána příčinná souvislost nežádoucích účinků přímo s podáním vakcíny. Počty těch událostí se nevymykají běžné populaci," uvedl Blatný. V některých zemích byly zaznamenány případy plicních embolií jako následku trombózy neboli krevní sraženiny v časové souvislosti s očkováním. Podle britského úřadu pro kontrolu léčiv i Světové zdravotnické organizace se ale souvislost neprokázala.

Podle informací na webu České angiologické společnosti, které sdružuje lékaře zabývající se léčbou cévního systému, je výskyt hluboké žilní trombózy asi 160 případů na 100.000 obyvatel a trombózy povrchových žil asi 400 na 100.000 obyvatel. S věkem se pak pravděpodobnost zvyšuje až na pět z tisíce lidí nad 45 let a jedno procento lidí nad 80 let.

Podle Blatného pro to svědčí i zkušenosti z Velké Británie, kde se vakcínou AstraZeneca masivně očkuje. "Její prokazatelný benefit je neoddiskutovatelný a není potřeba mít nějakou obavu. Situací se podle ministra zabývají příslušné úřady na národní i evropské úrovni. "Výbor evropské lékové agentury by měl vydat stanovisko do konce týdne," uvedl.

Z evropských zemí pozastavily očkování kromě Německa, které se k tomu rozhodlo dnes, už minulý týden Dánsko, Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a Nizozemsko. Rakousko, Itálie, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny.

O omezení dodávek vakcíny AstraZeneca bude podle Blatného jednat i Rada vlády pro zdravotní rizika. "Tato vakcína je určena především k podání u praktických lékařů, bude to tedy znamenat určitou redistribuci a změny v dodávkách," řekl. Výpadek podle něj neovlivní celou očkovací strategii nebo cíl naočkovat do konce léta 70 procent populace.

Od 1. dubna by se podle Blatného mohly začít k očkování registrovat další skupiny obyvatel včetně lidí nad 60 let. Zvažuje se podle něj také odsunutí podání první dávky vakcíny lidem po prodělání covidu-19. Cestou Izraele či Francie, kteří očkují již vyléčené, jen jednou dávkou, podle ministra Česko zatím nepůjde.

Související

Více souvisejících

AstraZeneca očkování Jan Blatný

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy