Česko požádalo tři země o součinnost s umístěním pacientů

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

O transportu do zahraničí rozhodne ošetřující lékař. Odešle ministerstvu formulář s žádostí, úřad jej vloží do evropského systému včasného varování a reakce. Nemocnice následně zajistí dokumentaci pacienta v jazyku přijímající země a získá souhlas pacienta s převozem, uvedl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Pokud je nutné péči v zahraničí hradit, schválí ji zdravotní pojišťovna.

Zahraniční nemocnice následně stanoví termín přijetí pacienta. Vysílající nemocnice zajistí transport, respektive poskytovatele zdravotnických služeb, který má vybavení a oprávnění pro převoz. Přepravu uhradí ministerstvo, následně požádá Evropskou unii o refundaci, doplnil Černý.

Podle dat ministerstva je k dnešku v ČR volných 14 procent lůžek na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních odděleních, avšak za cenu praktického pozastavení odložitelné péče. "Intenzivně probíhají také transporty pacientů mezi kraji, kdy Národní dispečink lůžkové péče realizuje až desítky překladů denně. Pro posílení personálu se využívají také dobrovolníci Českého červeného kříže, studenti zdravotnických a lékařských oborů a také kapacity Armády ČR," poznamenal resort.

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) ve středu řekl, že Česká republika má dojednaných 19 míst pro české pacienty s covidem-19 v Německu. Švýcarsko podle něj nabízí dvacítku míst včetně přepravy vlastním letadlem. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) jeho úřad učinil kroky, aby bylo možné využít také polskou pomoc. Hamáček v této souvislosti hovořil o kvótě 200 lůžek. Nabídku pomoci Česku dalo i Slovinsko.

Epidemie nového typu koronaviru a jeho britská mutace přivedla české nemocnice na hranu jejich kapacit. Ve vážném stavu s covidem-19 bylo ve čtvrtek v Česku hospitalizováno 1735 lidí. Pacientů s koronavirem je v nemocnicích 8153.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

Za tři dny přibylo 300 mrtvých. Nynější epidemie eboly se šíří nejrychleji v historii

Přes tři tisíce případů smrtelně nebezpečné eboly se již potvrdilo v Demokratické republice Kongo. Potvrzuje se tak, že současná epidemie onemocnění se šíří zatím nejrychleji ze všech, konstatovala britská stanice Sky News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy