Ve čtvrtek se přerušilo předchozí vytrvalé zpomalování nárůstu počtu případů nemoci covid-19 v Česku. Přibylo 4624 nakažených, zhruba o 600 více než předchozí čtvrtek.
Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Denní nárůsty počtu lidí nakažených koronavirem postupně klesaly od přelomu října a listopadu, kdy dosahovaly rekordních čísel kolem 15.000 případů denně. Index rizika protiepidemického systému PES se ale dnes oproti předchozím dnům nezměnil, už 12 dní v řadě je na 57 bodech ze sta.
Podobně jako denní nárůsty množství nakažených zpomalovaly v předchozích dnech i nárůsty počtu úmrtí lidí s covidem-19. Na přelomu října a listopadu přibývaly denně i více než dvě stovky zemřelých. Minulý týden se ale už nárůsty držely těsně nad jednou stovkou a v neděli bylo úmrtí 92. Také v úterý a středu tento týden se dostaly denní počty zemřelých těsně pod stovku. Za čtvrtek zatím ministerstvo hlásí 46 úmrtí, údaje o množství zemřelých za jednotlivé dny však úřad většinou zpětně navyšuje.
Od 1. března, kdy byly v Česku zaznamenány první případy nákazy koronavirem, testy potvrdily covid-19 celkem u zhruba 538.000 lidí a zemřelo dohromady 8641 nakažených. Aktuálně nemocí v zemi trpí asi 61.000 lidí, u většiny z nich má však covid-19 lehčí průběh. V nemocnicích skončilo podle posledních údajů za středu jen asi 7,2 procenta z aktuálně nemocných.
Počet hospitalizovaných ve středu oproti úterku mírně klesl na 4544, z toho 586 lidí bylo ve vážném stavu. Na začátku listopadu, kdy bylo množství hospitalizovaných nejvyšší za celou dobu epidemie, bylo v nemocnicích zhruba 8300 lidí s covidem-19. Ve středu se také mírně snížil podíl nově potvrzených případů nákazy na počtu provedených testů z úterních 22,6 procenta na 22,2 procenta. Údaje o testech za čtvrtek ministerstvo zveřejní až dnes večer.
Z jednotlivých okresů České republiky se v posledních dnech nejvíce šíří koronavirus stále na Havlíčkobrodsku. Za uplynulých sedm dní tam bylo zaznamenáno v přepočtu na 100.000 obyvatel asi 486 případů covidu-19. Druhý nejvyšší nárůst byl na Semilsku, a to 340 nakažených za týden na 100.000 obyvatel.
Index rizika protiepidemického systému, se kterým souvisí zavádění opatření proti šíření covidu-19, se v Česku už od 23. listopadu stále drží na 57 bodech, tedy na třetím stupni pohotovosti z pěti. V jednotlivých regionech se ale situace různí. Nejnižší je rizikové skóre Prahy se 49 body, a naopak nejvyšší je se 71 body v Libereckém kraji.
V Praze přibylo ve čtvrtek 503 případů nemoci covid-19, což je o zhruba 200 více než předchozí čtvrtek. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. I ve středu byl přírůstek množství nakažených v hlavním městě vyšší než před týdnem. Také index rizika protiepidemického systému PES v Praze stoupá. Dnes se zvýšil ze čtvrtečních 43 bodů na 49 bodů ze sta.
Vývoj denních nárůstů množství nakažených koronavirem v Praze v posledních dnech kolísal. V sobotu a neděli byly nárůsty vyšší než předešlý víkend. V pondělí a úterý pak nárůst případů ve srovnání s předchozím týdnem zpomalil, ale ve středu i čtvrtek byl opět vyšší než před týdnem.
I denní počty zemřelých lidí s covidem-19 v Praze kolísají. V pondělí přibylo devět úmrtí a v úterý osm. Ve středu ale množství zemřelých stouplo na 16, což byl stejný počet jako při nejvyšších denních nárůstech za minulý týden. Za čtvrtek zatím ministerstvo uvádí čtyři úmrtí nakažených z Prahy, údaje o množství zemřelých za jednotlivé dny však úřad většinou zpětně navyšuje.
Od 1. března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo v Praze zaznamenáno celkem zhruba 62.000 případů covidu-19. Zemřelo od začátku epidemie dohromady 828 nakažených z Prahy. Aktuálně nemocí trpí 5403 Pražanů.
Související
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
Do Česka dorazí 125 tisíc vakcín proti žloutence, oznámilo ministerstvo
ministerstvo zdravotnictví , Praha , Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák