Ve čtvrtek se přerušilo předchozí vytrvalé zpomalování nárůstu počtu případů nemoci covid-19 v Česku. Přibylo 4624 nakažených, zhruba o 600 více než předchozí čtvrtek.
Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Denní nárůsty počtu lidí nakažených koronavirem postupně klesaly od přelomu října a listopadu, kdy dosahovaly rekordních čísel kolem 15.000 případů denně. Index rizika protiepidemického systému PES se ale dnes oproti předchozím dnům nezměnil, už 12 dní v řadě je na 57 bodech ze sta.
Podobně jako denní nárůsty množství nakažených zpomalovaly v předchozích dnech i nárůsty počtu úmrtí lidí s covidem-19. Na přelomu října a listopadu přibývaly denně i více než dvě stovky zemřelých. Minulý týden se ale už nárůsty držely těsně nad jednou stovkou a v neděli bylo úmrtí 92. Také v úterý a středu tento týden se dostaly denní počty zemřelých těsně pod stovku. Za čtvrtek zatím ministerstvo hlásí 46 úmrtí, údaje o množství zemřelých za jednotlivé dny však úřad většinou zpětně navyšuje.
Od 1. března, kdy byly v Česku zaznamenány první případy nákazy koronavirem, testy potvrdily covid-19 celkem u zhruba 538.000 lidí a zemřelo dohromady 8641 nakažených. Aktuálně nemocí v zemi trpí asi 61.000 lidí, u většiny z nich má však covid-19 lehčí průběh. V nemocnicích skončilo podle posledních údajů za středu jen asi 7,2 procenta z aktuálně nemocných.
Počet hospitalizovaných ve středu oproti úterku mírně klesl na 4544, z toho 586 lidí bylo ve vážném stavu. Na začátku listopadu, kdy bylo množství hospitalizovaných nejvyšší za celou dobu epidemie, bylo v nemocnicích zhruba 8300 lidí s covidem-19. Ve středu se také mírně snížil podíl nově potvrzených případů nákazy na počtu provedených testů z úterních 22,6 procenta na 22,2 procenta. Údaje o testech za čtvrtek ministerstvo zveřejní až dnes večer.
Z jednotlivých okresů České republiky se v posledních dnech nejvíce šíří koronavirus stále na Havlíčkobrodsku. Za uplynulých sedm dní tam bylo zaznamenáno v přepočtu na 100.000 obyvatel asi 486 případů covidu-19. Druhý nejvyšší nárůst byl na Semilsku, a to 340 nakažených za týden na 100.000 obyvatel.
Index rizika protiepidemického systému, se kterým souvisí zavádění opatření proti šíření covidu-19, se v Česku už od 23. listopadu stále drží na 57 bodech, tedy na třetím stupni pohotovosti z pěti. V jednotlivých regionech se ale situace různí. Nejnižší je rizikové skóre Prahy se 49 body, a naopak nejvyšší je se 71 body v Libereckém kraji.
V Praze přibylo ve čtvrtek 503 případů nemoci covid-19, což je o zhruba 200 více než předchozí čtvrtek. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. I ve středu byl přírůstek množství nakažených v hlavním městě vyšší než před týdnem. Také index rizika protiepidemického systému PES v Praze stoupá. Dnes se zvýšil ze čtvrtečních 43 bodů na 49 bodů ze sta.
Vývoj denních nárůstů množství nakažených koronavirem v Praze v posledních dnech kolísal. V sobotu a neděli byly nárůsty vyšší než předešlý víkend. V pondělí a úterý pak nárůst případů ve srovnání s předchozím týdnem zpomalil, ale ve středu i čtvrtek byl opět vyšší než před týdnem.
I denní počty zemřelých lidí s covidem-19 v Praze kolísají. V pondělí přibylo devět úmrtí a v úterý osm. Ve středu ale množství zemřelých stouplo na 16, což byl stejný počet jako při nejvyšších denních nárůstech za minulý týden. Za čtvrtek zatím ministerstvo uvádí čtyři úmrtí nakažených z Prahy, údaje o množství zemřelých za jednotlivé dny však úřad většinou zpětně navyšuje.
Od 1. března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo v Praze zaznamenáno celkem zhruba 62.000 případů covidu-19. Zemřelo od začátku epidemie dohromady 828 nakažených z Prahy. Aktuálně nemocí trpí 5403 Pražanů.
Související
Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
ministerstvo zdravotnictví , Praha , Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 2 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 3 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 4 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 6 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 7 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 8 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 9 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
včera
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
včera
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.
Zdroj: Libor Novák