Koronavirus se spletl? Lékař prozradil, co je jeho cílem, a nastínil scénář, o kterém se nemluví

Pokud se dnes vede diskuze o budoucnosti světa s koronavirem, nejčastěji se zmiňují dvě varianty. Buď vědci naleznou vakcínu, nebo se s ním budeme muset žít. A zvyknout si na to, že stejně jako chřipka bude i covid-19 v určitých případech smrtelný.

Existuje ale i jiná varianta, o které se ve společnosti zatím příliš nehovoří. Konvalinka pro Český rozhlas tvrdí, že virus nemá zájem na tom, aby lidi zabíjel. A časem se to "odnaučí". Tento názor zastává i řada dalších vědců.

"Skutečnost, že viry jsou smrtelné, je způsobena právě tím, že od hostitele, na kterého jsou zvyklé, například na netopýry či luskouny, kterým to nevadilo, se omylem dostaly na jiného hostitele, s jehož imunitním systémem nejsou srostlé takže nám škodí. A mutace mohou vést k tomu, že se přizpůsobí tak, že budou méně patogenní," uvedl vědec.

je tedy prý velmi pravděpodobné, že patogenita koronaviru bude klesat. "Když budeme omezovat distanci mezi lidmi, dramaticky léčit a vyřazovat z oběhu nejpatogennější viry, může se stát, že vyselektujeme viry, které budou mít větší infektivitu, ale menší patogenicitu. Takže ho vlastně můžeme vychovat, aby byl méně patogenní. Ale je to spekulace," dodal.

Část vědců předpokládá, že podobný průběh známe z minulosti, kdy se většina virů nebo bakterii, které způsobovaly epidemie ve středověku, postupem doby staly méně patogenními.

"Možná, a je to opět spekulace, to platí i u veliké pandemie španělské chřipky. Tam se staly pravděpodobně dvě věci. Zemřelo a bylo nakaženo tolik lidí, že se virus už neměl, kde šířit. A současně nakumuloval mutace, které způsobily, že byly méně patogenní. On se totiž šířil dál, byl tady až do roku 1957, kdy ho nahradila asijská chřipka," vysvětlil.

Sám se staví proti tomu, aby se v současné době uvolňovala opatření. "Teď jsme šlápli na brzdu. Zabrzdili jsme rozvoj virové epidemie, a to byl úspěch," uvedl a dodal, že by se současný stav ještě nějakou dobu zachovat.

Obává se, že kdybychom příliš rychle a nekontrolovaně všechno rozvolňovali, počty nakažených začnou narůstat a přijde druhá vlna. "Souvisí to s promořeností a s tím, kolik lidí už vlastně bylo infikováno a může mít protilátky," tvrdí.

Obává se přitom, že hledání vakcíny a léků bude komplikované. Virus totiž neustále replikuje, vytváří svoje vlastní kopie, a vytváří se tak spousta virových variant, z nichž se selekcí vyberou ty, které se umí nejvíc přizpůsobit a množit.

"Vznikají skoro až nová virová species, která v léčeném pacientovi mohou přežívat. Různé viry to dělají různě. Zkoumali jsme to na viru HIV, který mutuje ještě více než ostatní. Máme tam desítky různých virostatik, velmi účinných, ale vakcína se nikdy nepovedla vytvořit, což je malinko varující informace. Třicet let se na ní pracuje, investovaly se miliardy dolarů," dodal.