Ministerstvo bude vyšetřovat, proč se v českém olympijském týmu objevil covid

Předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval a místopředseda Filip Šuman začali vyšetřovat události v olympijském speciálu, kterým v pátek odletěli do Tokia Češi, u nichž se objevil koronavirus. Předseda Národní sportovní agentury (NSA) Filip Neusser s tímto postupem nesouhlasí a domluvil se s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, že události vyšetří jeho úřad.

Zatím se jedná o šest případů, počínaje lékařem Vlastimilem Voráčkem, kterého odhalily už testy na letišti v Tokiu, přes plážového volejbalistu Ondřeje Perušiče, trenéra beachvolejbalistek Simona Nausche a stolního tenistu Pavla Širučka, plážovou volejbalistku Markétu Nausch Slukovou po cyklistu Michala Schlegela.

Na vyšetřování lídrů olympijského výboru bude dohlížet ombudsman ČOV Alexander Károlyi. "Toto vyšetřování se konkrétně zaměří na to, zda byla dodržena všechna bezpečnostní opatření proti šíření nemoci covid-19 před, v průběhu a po charterovém letu a jestli někteří jednotlivci při cestě nezanedbali své povinnosti. Výsledek vyšetřování bude zveřejněn do 14 dnů," uvedl ČOV v tiskové zprávě.

Kejval v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že vzniklou situaci ČOV nepovažuje za náhodu. "Muselo tam dojít k lidské chybě, k nesplnění některých z těch protokolů, takže jsme se rozhodli, že uděláme vyšetřování," uvedl šéf ČOV. "Chtěli bychom vědět úplně přesně, kde se udělala chyba, kdo za to mohl, kde to vzniklo..., na jednu stranu se poučit do budoucna, aby se něco takového neopakovalo, zároveň je to obrovská lidská tragédie pro ty sportovce, které to postihlo, a pro jejich partnery, kteří nemohou na olympijských hrách startovat, a to si myslím, že není možné, aby to zůstalo bez odpovědi," řekl Kejval.

Olympijský výbor čelí ostré kritice. Nový šéf NSA Neusser, který měl předtím být Kejvalovým protikandidátem ve volbě předsedy, upozornil, že výprava českých olympioniků do Tokia je hrazena z veřejných prostředků. "Musí se vyšetřit celé toto pochybení. Na tom jsem již domluven s ministrem zdravotnictví. Komisi by měli vést odborníci z hygienické stanice," uvedl pro ČTK.

Deník N uvedl, že případem se bude zabývat pražská hygiena. Pokud se potvrdí, že se za letu nedodržovala hygienická opatření, hrozí podle šéfky ústavu Zdeňky Jágrové pasažérům pokuta, jež v případě fyzických osob nepřevyšuje deset tisíc korun. Podle potvrzených informací ČTK na palubě občas někdo během čtrnáctihodinového letu roušku sundal. Například nakažený Perušič ale měl mít v letadle nasazený respirátor a je očkovaný proti koronaviru. Přesto u něj testy v olympijské vesnici odhalily covid-19.

"Musíme dostat seznam cestujících, kteří neměli roušku. Také bychom žádali informace o jejich rozsazení a jejich pohyb na palubě. Poté jim můžeme uložit pokutu," uvedla Jágrová.

ČOV podle Neussera selhal ve své jediné roli odvézt bezpečně sportovce na OH a zpět. "Očkování u sportovců na olympiádě není povinné, nicméně bych očekával, že ČOV nastaví hygienická opatření, která ochrání české sportovce. FAČR to při Euru dokázala a ČOV nikoliv. Celé to dělá českému sportu velmi špatnou reklamu," dodal Neusser.

Šéf mise Martin Doktor tvrdí, že tým udělal od prvního případu maximum pro zastavení šíření. "Bohužel se nám nevyhnuly sportovní tragédie, je mi to nesmírně líto," uvedl Martin Doktor, sportovní ředitel výpravy.

Vedení výpravy bezprostředně po prvním zachyceném případu ubytovalo všechny sportovce z inkriminovaného letu na jednolůžkových pokojích a doporučilo jim, aby se drželi stranou od ostatních. Během posledních dvou dnů absolvovali přetestování a následně odcestovali do ubytování mimo olympijskou vesnici. "Jejich tréninkový a soutěžní program však nijak omezen není. Zároveň probíhá každodenní další testování," uvedl ČOV.

Vedení ČOV chce zjistit, co se stalo. Zároveň v pátek začínají pro českou výpravu olympijské soutěže, jako první by do nich měl vstoupit veslař Jan Fleissner.

"Vedení Českého olympijského výboru považuje nyní za maximálně důležité, aby se čeští sportovci mohli v klidu soustředit na bezproblémovou a co nejlepší možnou přípravu na sportovní výkon. Žádné další komentáře proto nebude ČOV v tomto případu poskytovat, dokud vyšetřování nebude uzavřeno a nebude zveřejněna zpráva o jeho výsledku," dodal olympijský výbor.

Speciálem cestovalo 42 lidí včetně čtrnácti sportovců. Letěly oba beachvolejbalové páry, sportovní gymnasté Aneta Holasová a David Jessen, lukostřelkyně Marie Horáčková, šermíř Jakub Jurka, cyklisté Michael Kukrle, Schlegel a Tereza Neumanová a trojice stolních tenistů Širuček, Lubomír Jančařík a Hana Matelová. V karanténě nebo v samoizolaci jsou z letadla všichni cestující, sportovci ale mohou trénovat a soutěžit s výjimkou nakažených.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví olympiáda

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

před 1 hodinou

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 1 hodinou

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 1 hodinou

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 5 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 8 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 9 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy