Ministr Vojtěch poslední na řadě- U Schillerové vyjednal 220 milionů navíc

Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů korun. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Podle návrhu rozpočtu z června letošního roku měl resort dostat 9,19 miliardy, asi 1,7 miliardy půjde z evropských fondů. Letos hospodaří s 8,2 miliardy korun.

Adam Vojtěch byl posledním ministrem, se kterým se Schillerová kvůli rozpočtu sešla.

Peníze podle Vojtěcha půjdou hlavně na podporu míst, kde se vzdělávají mladí lékaři. Ministerstvo zdravotnictví na ně dostalo 100 milionů korun k původním 630 milionům. "Jde zejména o praktické lékaře, ale i další odbornosti, které nám chybí," řekl ministr.

Dalších 100 milionů navíc půjde na transformaci psychiatrických nemocnic, která je součástí reformy psychiatrické péče. Do budoucna mají mít méně lůžek a více nemocných se má léčit ambulantně. Asi 20 milionů korun navíc půjde na dotace, například pro hospice.

"Těch 200 milionů půjde ušetřených peněz z obsluhy státního dluhu v roce 2019," řekla Schillerová. Dvacet milionů podle ní jde na dotace organizacím, které pečují například o umírající nebo postižené. "Nechci házet všechny neziskové organizace do jednoho pytle. Máme celou řadu organizací v oblasti sociální péče a zdravotnictví, kde si myslím, že by to stát dělal mnohem dráž," dodala. Sledování efektivity vynaložených peněz je podle ní na resortních ministrech.

Dnešní úspěšné jednáním s @adamvojtechano zakončilo náročný maraton schůzek o podobě státního rozpočtu na rok 2020. Shodli jsme se na ještě větší podpoře mladých lékařů a reformě psychiatrické péče, která zkultivuje péči o duševně nemocné v České republice. pic.twitter.com/gY49wM5BBm

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 26, 2019

Schůzky s ministry k rozpočtu jsou podle ní u konce, navíc si vyjednali asi 16 miliard korun. Rozpočet na vládu předloží do konce srpna. Projednat by ho podle ní měla 16. září, kdy bude na jednání vlády i prezident.

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být 346 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde 77 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.

Ministerstvo zdravotnictví z rozpočtu platí provoz státních institucí jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice, celkem jich je včetně přímo zřizovaných nemocnic a dalších zdravotnických zařízení 73. V posledních letech hospodařilo s rozpočtem mezi sedmi a osmi miliardami korun. V roce 2015 mělo rekordních 8,5 miliardy korun, poté rozpočet klesal. Loni se opět zvýšil na více než osm miliard.

Ministerstvo musí podle návrhu rozpočtu ušetřit asi deset procent nákladů na provoz a snížit počet pracovních míst. Na projekty spolufinancované z EU půjde 2,025 miliardy korun. Na investice bude mít resort miliardu korun.

O penězích na zdravotní péči pro rok 2020 vyjednávaly do června letošního roku zdravotní pojišťovny se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Zatímco loni se úhrady dohodly se všemi, letos nemocnice, lékárny a domácí péče dohody nepodepsaly. Ministerstvo tak výši úhrad stanoví ve vyhlášce. Na nedostatek peněz si stěžuje zejména domácí péče, kde sestry berou méně než v nemocnicích. Lékárníci zase argumentují, že nemají zaplacenou zvýšenou administrativu. Více peněz na platy žádaly i zdravotnické odbory.

Pro příští rok se očekává výběr pojistného asi 346 miliard korun, letos to bylo asi o 20 miliard méně. Více než polovinu nákladů na zdravotní péči spotřebuje akutní péče v nemocnicích. Z peněz navíc chtějí pojišťovny více podpořit praktické lékaře, přidají i na drahé moderní léky.

Související

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) ,  Alena Schillerová ,  ministerstvo zdravotnictví ,  státní rozpočet ,  lékaři ,  psychiatrie

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 2 hodinami

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 3 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 5 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 9 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 13 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá

Říjnové volby byly první kapitolou souboje opozičních subjektů o pozici hlavního vyzyvatele premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Potvrdila se očekávání, když se projevil současný náskok Starostů a nezávislých před zbytkem pole. Zejména občanští demokraté ale budou chtít situaci zvrátit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy