Ministr Vojtěch poslední na řadě- U Schillerové vyjednal 220 milionů navíc

Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů korun. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Podle návrhu rozpočtu z června letošního roku měl resort dostat 9,19 miliardy, asi 1,7 miliardy půjde z evropských fondů. Letos hospodaří s 8,2 miliardy korun.

Adam Vojtěch byl posledním ministrem, se kterým se Schillerová kvůli rozpočtu sešla.

Peníze podle Vojtěcha půjdou hlavně na podporu míst, kde se vzdělávají mladí lékaři. Ministerstvo zdravotnictví na ně dostalo 100 milionů korun k původním 630 milionům. "Jde zejména o praktické lékaře, ale i další odbornosti, které nám chybí," řekl ministr.

Dalších 100 milionů navíc půjde na transformaci psychiatrických nemocnic, která je součástí reformy psychiatrické péče. Do budoucna mají mít méně lůžek a více nemocných se má léčit ambulantně. Asi 20 milionů korun navíc půjde na dotace, například pro hospice.

"Těch 200 milionů půjde ušetřených peněz z obsluhy státního dluhu v roce 2019," řekla Schillerová. Dvacet milionů podle ní jde na dotace organizacím, které pečují například o umírající nebo postižené. "Nechci házet všechny neziskové organizace do jednoho pytle. Máme celou řadu organizací v oblasti sociální péče a zdravotnictví, kde si myslím, že by to stát dělal mnohem dráž," dodala. Sledování efektivity vynaložených peněz je podle ní na resortních ministrech.

Dnešní úspěšné jednáním s @adamvojtechano zakončilo náročný maraton schůzek o podobě státního rozpočtu na rok 2020. Shodli jsme se na ještě větší podpoře mladých lékařů a reformě psychiatrické péče, která zkultivuje péči o duševně nemocné v České republice. pic.twitter.com/gY49wM5BBm

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 26, 2019

Schůzky s ministry k rozpočtu jsou podle ní u konce, navíc si vyjednali asi 16 miliard korun. Rozpočet na vládu předloží do konce srpna. Projednat by ho podle ní měla 16. září, kdy bude na jednání vlády i prezident.

Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být 346 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde 77 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.

Ministerstvo zdravotnictví z rozpočtu platí provoz státních institucí jako jsou Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice, celkem jich je včetně přímo zřizovaných nemocnic a dalších zdravotnických zařízení 73. V posledních letech hospodařilo s rozpočtem mezi sedmi a osmi miliardami korun. V roce 2015 mělo rekordních 8,5 miliardy korun, poté rozpočet klesal. Loni se opět zvýšil na více než osm miliard.

Ministerstvo musí podle návrhu rozpočtu ušetřit asi deset procent nákladů na provoz a snížit počet pracovních míst. Na projekty spolufinancované z EU půjde 2,025 miliardy korun. Na investice bude mít resort miliardu korun.

O penězích na zdravotní péči pro rok 2020 vyjednávaly do června letošního roku zdravotní pojišťovny se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Zatímco loni se úhrady dohodly se všemi, letos nemocnice, lékárny a domácí péče dohody nepodepsaly. Ministerstvo tak výši úhrad stanoví ve vyhlášce. Na nedostatek peněz si stěžuje zejména domácí péče, kde sestry berou méně než v nemocnicích. Lékárníci zase argumentují, že nemají zaplacenou zvýšenou administrativu. Více peněz na platy žádaly i zdravotnické odbory.

Pro příští rok se očekává výběr pojistného asi 346 miliard korun, letos to bylo asi o 20 miliard méně. Více než polovinu nákladů na zdravotní péči spotřebuje akutní péče v nemocnicích. Z peněz navíc chtějí pojišťovny více podpořit praktické lékaře, přidají i na drahé moderní léky.

Související

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) Alena Schillerová ministerstvo zdravotnictví státní rozpočet lékaři psychiatrie

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

před 10 hodinami

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

před 11 hodinami

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

před 14 hodinami

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy