Nových případů covidu i hospitalizací je za středu zatím méně než před týdnem

V Česku za dnešek přibylo zatím 2192 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to o 486 nižší počet než ve středu do podvečera a zároveň o přibližně 1500 méně než minulý čtvrtek do 18:00. Klesá také počet lidí s koronavirem, jejichž zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci.

Podle posledních údajů za středu jich bylo v nemocnici 5210, o 200 méně než v úterý. Vyplývá to z aktuálních dat na webu ministerstva zdravotnictví ke covidu-19.

Od začátku epidemie se novým koronavirem v Česku prokazatelně nakazilo téměř 510.000 lidí. Více než čtyři pětiny z nich už se z nemoci uzdravily. Aktuálně nemocných je 76.372.

U většiny nakažených má nemoc mírný průběh. V nemocnicích je podle ministerstva sedm procent aktuálně nemocných. V absolutních číslech bylo v Česku ve středu hospitalizováno 5210 lidí, stav 757 z nich lékaři hodnotí jako těžký. Ve srovnání se situací o týden dříve klesl počet hospitalizací o 1345 případů.

Tempo šíření nemoci v Česku v posledních týdnech zpomaluje. Ve středu testy odhalily 4931 nových případů, o 580 méně než za stejný den předchozího týdne. Ještě na přelomu října a listopadu přitom nárůsty dosahovaly až 15.000 případů denně.

Nejvíce se koronavirus v posledních dnech šíří na Havlíčkobrodsku, kde bylo za uplynulých sedm dní zaznamenáno zhruba 613 nakažených na 100.000 obyvatel. Vysoké nárůsty hlásí také Svitavsko a Opavsko, a to 442 respektive 420 nakažených na 100.000 obyvatel.

Nadále poměrně vysoké jsou počty úmrtí lidí s covidem. Dnes ráno ministerstvo uvádělo 7633 úmrtí, v podvečer o 118 více. Na dnešek připadá zatím 39 případů, zbytek přírůstku je navýšení z předchozích dní.

Laboratoře ve středu udělaly 21.500 testů na koronavirus, o 3000 méně než před týdnem. Pozitivních bylo 23 procent vzorků.

Rizikové skóre v systému PES dnes zůstalo na 57 bodech. V prostředním z pěti stupňů pohotovosti je čtvrtý den v řadě. Takzvané reprodukční číslo, které skóre mimo jiná kritéria zahrnuje, ale stouplo na 0,96.

Pravděpodobnost zmírnění přijatých protiepidemických opatření od pondělí je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) padesát na padesát. Řekl to dnes v pořadu Českého rozhlasu Dvacet minut Radiožurnálu. Řada krajů, zejména kolem Českomoravské vrchoviny, se podle něj ve svých parametrech zhoršuje a optimální nejsou ani počty nakažených v nemocnicích.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel

Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách ve středu schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie

BND: Rusko bude do roku 2030 schopno zaútočit na NATO

Německo čelí vážným bezpečnostním hrozbám zvenčí, zejména ze strany Ruska, Číny a Íránu, zatímco uvnitř země je znepokojující vzestup islamismu a pravicového extremismu. Na každoročním slyšení před kontrolním výborem Spolkového sněmu to v pondělí uvedli šéfové tří německých tajných služeb.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Praha

Noční život v Praze se mění. Tahy po hospodách skončily

Praha se rozhodla zakročit proti takzvaným "pub crawls", organizovaným nočním toulkám po barech, které pořádají specializované agentury a které jsou spojeny s hlučnými skupinami opilých turistů. V pondělí tento zákaz schválila Rada hlavního města Prahy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se nelíbí jaderné cvičení NATO

Každoroční cvičení Severoatlantické aliance (NATO) pod názvem Steadfast Noon, zaměřené na zacházení s jadernými zbraněmi, vyvolává napětí v době probíhající války na Ukrajině. Kreml varoval, že toto cvičení, které probíhá během "horké války" v rámci ukrajinského konfliktu, může přispět k další eskalaci. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

před 7 hodinami

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

před 9 hodinami

Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

před 10 hodinami

Konvoj OSN

Útoky na mise OSN otřásly světem. Izrael se kaje, vysvětluje a kritizuje

Evropská unie ostře odsoudila nedávné útoky izraelské armády na mírové jednotky OSN (UNIFIL) operující v jižním Libanonu, které vyústily ve zranění několika příslušníků mírových sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení vyjádřil vážné znepokojení nad těmito incidenty a zdůraznil, že podobné útoky představují závažné porušení mezinárodního práva, přičemž vyzval k jejich okamžitému zastavení.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

před 12 hodinami

před 12 hodinami

António Guterres

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

před 12 hodinami

Prezidentská debata CNN: bývalý prezident Donald Trump

Kamala sice vede průzkumy mezi voliči, v jednom netradičním ale zvítězil Trump

V klíčových amerických státech si voliči myslí, že republikánský kandidát Donald Trump lépe zvládne řešení války na Ukrajině a ozbrojených konfliktů na Blízkém východě než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si objednal list Wall Street Journal (WSJ).

před 13 hodinami

Ve Varšavě proběhlo setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Tuskem (8. července 2024).

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

před 13 hodinami

Zemřela Věra Plívová-Šimková, režisérka notoricky známých filmů pro děti

Českou filmovou scénu zasáhla smutná zpráva na začátku nového týdne. Ve věku rovných 90 let zemřela Věra Plívová-Šimková, filmová režisérka, známá zejména svými filmy o dětech a pro děti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy