Očkování proti covidu-19 zvyšuje ochotu lidí nechat se očkovat i proti jiným onemocněním. Toho je třeba využít a zaměřit se na zvýšení proočkovanosti proti chřipce, pneumokokovým infekcím či klíšťové encefalitidě. Mnoho lidí si ale nepamatuje, proti čemu jsou očkováni, pomohlo by zavedení elektronického očkovacího průkazu.
Uvedli to účastníci dnešní konference o očkování v Česku, kterou pořádala Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem. VZP chce své pojištěnce motivovat také tím, že plánuje od příštího roku zvýšit příspěvky, které mohou lidé na očkování čerpat.
Dokončené očkování proti covidu-19 má v Česku více než 5,6 milionu lidí. Po několika vlnách epidemie, která zatížila nemocnice, omezila běžný život a tisíce lidí v jejím důsledku zemřely, je ochota lidí k očkování proti covidu velká. Podle lékaře Milana Trojánka z katedry infekčního lékařství Fakultní nemocnice Bulovka je toho potřeba využít. "Je to dobrá výchozí situace, abychom zvýšili proočkovanost i proti jiným nemocem," uvedl. Jako příklad uvedl chřipku, pneumokoky a klíšťovou encefalitidu.
Zvýšení ochoty lidí nechat se očkovat potvrdil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Do ordinací praktických lékařů se na podzim z velké části přesune očkování proti covidu, velká očkovací centra se budou postupně zavírat. Kromě toho praktici plánují naočkovat přes milion dávek vakcíny proti chřipce.
Podle Trojánka je problémem, že lidé si často nepamatují, proti čemu jsou očkováni. Pomohlo by zavedení elektronického očkovacího průkazu. To podpořil dětský praktický lékař Daniel Dražan, který je členem výboru České vakcinologické společnosti. O zavedení průkazu diskutovala podle Šonky před časem klinická skupina, která je poradním orgánem ministerstva zdravotnictví. Spravovat by ho měl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a jeho zárodkem by měl být nynější registr, který eviduje očkování proti covidu.
Podle Dražana ke zvýšení proočkovanosti pomáhá také to, pokud je očkování plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Například vakcíny proti chřipce a pneumokokům mají zdarma lidé nad 65 let. Proti chřipce to jsou také pacienti po odstranění sleziny nebo s některými závažnými onemocněními. Vakcinaci proti pneumokokům mají z veřejného zdravotního pojištění hrazené také kojenci. Ostatní si musí očkování zaplatit a zpětně požádat svoji zdravotní pojišťovnu o příspěvek.
Tyto příspěvky, které se týkají rovněž virové hepatitidy, meningokoků či rotavirů, chce VZP od příštího roku výrazně navýšit. Děti dnes mohou na různé typy očkování dostat dohromady až 4200 korun ročně, nově by to mělo být 8050 korun. Stejná částka bude i pro dospělé, ti mohou nyní čerpat 3200 korun. Pojišťovna předpokládá, že výdaje navíc se projeví v úsporách na následnou vynaloženou péči. Podle náměstka VZP Ivana Duškova například průměrná cena vakcíny proti covidu činí 380 korun, zatímco jeden den hospitalizace při lehkém průběhu asi 8000 korun a při těžkém průběhu může dosáhnout až 100.000 korun.
Související
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
očkování , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
před 1 hodinou
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
před 2 hodinami
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
před 2 hodinami
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
před 2 hodinami
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno před 2 hodinami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 3 hodinami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 5 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 5 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 6 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 8 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.
Zdroj: Libor Novák