Očkování proti koronaviru zvyšuje ochotu očkovat se i proti jiným nemocem

Očkování proti covidu-19 zvyšuje ochotu lidí nechat se očkovat i proti jiným onemocněním. Toho je třeba využít a zaměřit se na zvýšení proočkovanosti proti chřipce, pneumokokovým infekcím či klíšťové encefalitidě. Mnoho lidí si ale nepamatuje, proti čemu jsou očkováni, pomohlo by zavedení elektronického očkovacího průkazu.

Uvedli to účastníci dnešní konference o očkování v Česku, kterou pořádala Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem. VZP chce své pojištěnce motivovat také tím, že plánuje od příštího roku zvýšit příspěvky, které mohou lidé na očkování čerpat.

Dokončené očkování proti covidu-19 má v Česku více než 5,6 milionu lidí. Po několika vlnách epidemie, která zatížila nemocnice, omezila běžný život a tisíce lidí v jejím důsledku zemřely, je ochota lidí k očkování proti covidu velká. Podle lékaře Milana Trojánka z katedry infekčního lékařství Fakultní nemocnice Bulovka je toho potřeba využít. "Je to dobrá výchozí situace, abychom zvýšili proočkovanost i proti jiným nemocem," uvedl. Jako příklad uvedl chřipku, pneumokoky a klíšťovou encefalitidu.

Zvýšení ochoty lidí nechat se očkovat potvrdil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Do ordinací praktických lékařů se na podzim z velké části přesune očkování proti covidu, velká očkovací centra se budou postupně zavírat. Kromě toho praktici plánují naočkovat přes milion dávek vakcíny proti chřipce.

Podle Trojánka je problémem, že lidé si často nepamatují, proti čemu jsou očkováni. Pomohlo by zavedení elektronického očkovacího průkazu. To podpořil dětský praktický lékař Daniel Dražan, který je členem výboru České vakcinologické společnosti. O zavedení průkazu diskutovala podle Šonky před časem klinická skupina, která je poradním orgánem ministerstva zdravotnictví. Spravovat by ho měl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a jeho zárodkem by měl být nynější registr, který eviduje očkování proti covidu.

Podle Dražana ke zvýšení proočkovanosti pomáhá také to, pokud je očkování plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Například vakcíny proti chřipce a pneumokokům mají zdarma lidé nad 65 let. Proti chřipce to jsou také pacienti po odstranění sleziny nebo s některými závažnými onemocněními. Vakcinaci proti pneumokokům mají z veřejného zdravotního pojištění hrazené také kojenci. Ostatní si musí očkování zaplatit a zpětně požádat svoji zdravotní pojišťovnu o příspěvek.

Tyto příspěvky, které se týkají rovněž virové hepatitidy, meningokoků či rotavirů, chce VZP od příštího roku výrazně navýšit. Děti dnes mohou na různé typy očkování dostat dohromady až 4200 korun ročně, nově by to mělo být 8050 korun. Stejná částka bude i pro dospělé, ti mohou nyní čerpat 3200 korun. Pojišťovna předpokládá, že výdaje navíc se projeví v úsporách na následnou vynaloženou péči. Podle náměstka VZP Ivana Duškova například průměrná cena vakcíny proti covidu činí 380 korun, zatímco jeden den hospitalizace při lehkém průběhu asi 8000 korun a při těžkém průběhu může dosáhnout až 100.000 korun.

Související

očkování

Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína

Poradní panel amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek zahájil debatu o schválení zcela nového typu vakcíny proti chřipce. Jedná se o vůbec první očkovací látku proti tomuto onemocnění, která využívá technologii mRNA, tedy stejný postup, který hrál klíčovou roli při zvládání pandemie covidu-19. 

Více souvisejících

očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident

Nikaragujský prezident Daniel Ortega oznámil, že v zemi se již nebudou konat žádné další volby. Tento krok má podle jeho slov vytvořit bariéru, která zabrání opozici v přístupu k moci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy