PES zůstává na hodnotě 57, v sobotu přibylo 2667 nakažených

Index protiepidemického systému PES dnes zůstává sedmý den v řadě na 57 bodech ze sta. Podle pravidel systému by tak vláda mohla na dnešním mimořádném zasedání rozhodnout o přechodu ze současného čtvrtého na třetí stupeň epidemické pohotovosti. Znamenalo by to například znovuotevření restaurací, všech obchodů i provozovny služeb nebo zrušení omezení volného pohybu osob v nočních hodinách.

V sobotu podle webu ministerstva testy potvrdily nákazu novým koronavirem u 2667 lidí, což je nejnižší hodnota za první víkendový den od 3. října.

Bodové skóre systému PES, od kterého se odvíjí plán rozvolňování, se pro jednotlivé kraje značně liší. Nejlépe je na tom se 42 body Praha, která se drží při dolním okraji prostředního z pěti pohotovostních stupňů. Šest krajů má index PES 57 bodů, což odpovídá celostátní hodnotě. V Karlovarském kraji je index o dva body vyšší a Olomoucký a Pardubický kraj dosahují 62 bodů. Zbylé čtyři kraje mají 67 bodů. Hranicí pro sestoupení ze čtvrtého do třetího pohotovostního stupně je 60 bodů. Opatření ale musí být podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) dál platná pro celou zemi.

Od začátku epidemie se novým koronavirem v Česku prokazatelně infikovalo 518.649 lidí, z toho přes 183.500 od začátku listopadu. Přibližně 85 procent z nich už se uzdravilo, v současnosti je nemocných 68.268.

Denní nárůsty počtu nově prokázaných případů postupně klesají. V prvním listopadovém týdnu opakovaně přesáhly 10.000, přičemž maximem bylo 15.725 případů 4. listopadu. V tomto týdnu je denní průměr 4391 potvrzených případů. Politici i odborníci ale v minulých dnech mluvili o tom, že epidemie nebrzdí tak rychle, jak se očekávalo.

Nejvíce nyní epidemie covidu-19 zasahuje Havlíčkobrodsko, kde za uplynulých sedm dní zaznamenali 651 nakažených na 100.000 obyvatel. Na Svitavsku zdravotníci zaznamenali v posledním týdnu 440 nově nakažených na 100.000 obyvatel. Na Chrudimsku a Kutnohorsku se tento ukazatel blíží 391 případům.

Testy prokázaly v Praze za sobotu 246 nových případů nemoci covid-19. Je to přibližně stejný počet jako o týden dřív, kdy v metropoli přibylo 241 nakažených. Průměrný denní přírůstek od začátku týdne je 342 případů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

⚠️V Praze evidujeme za sobotu 28.11.2020 / 246 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Od začátku epidemického výskytu onemocnění dne 1.3.2020 dosáhl celkový kumulativní počet případů k datu 28.11.2020 čísla 60.110, počet aktivních případů 6.440#hshmp #COVID19 #praha pic.twitter.com/wpfUQ35jah

— Hygienická stanice hl. m. Prahy (@hygpraha) November 29, 2020

PES má pro Prahu hodnotu 42 bodů, na které se drží třetí den v řadě. Celostátní skóre je 57 bodů. Podle skóre PES je na tom hlavní město nejlépe ze všech krajů.

Od začátku epidemie se v Praze novým typem koronaviru prokazatelně infikovalo přes 60.000 lidí. Téměř 53.000 z nich už se uzdravilo, aktuálně nemocných je 6440.

Nejvyšší denní přírůstky počtu nakažených Praha zažívala ve druhé půlce října, kdy ve všední dny běžně přibývalo přes 1000 prokázaných případů. Rekordem bylo více než 1700 pozitivně testovaných 22. října. Dosavadním listopadovým maximem je 903 nových případů za den ze 4. listopadu.

S covidem v metropoli zemřelo 777 pozitivně testovaných. V sobotu přibylo do statistik pět úmrtí, denní průměr v tomto týdnu je 12,5 případu. Od začátku listopadu zemřelo v Praze 362 lidí s novým koronavirem, o 112 více než za celý říjen.

U většiny nakažených v ČR má onemocnění mírný průběh. V nemocnicích je podle posledních údajů 5087 lidí s covidem, tedy asi sedm procent z aktuálně nemocných.

Od začátku epidemie zemřelo s covidem 8054 lidí, z toho 49 tuto sobotu. Od začátku listopadu zemřelo přes 4500 lidí s prokázaným koronavirem. I nárůst počtu zemřelých ale zpomaluje.

Bodový index protiepidemického systému PES se denně vypočítává podle vývoje podílu pozitivních testů za dva týdny, reprodukčního čísla, počtu nakažených na 100.000 obyvatel a 100.000 seniorů za 14 dní. Pokud se vypočítané číslo rizikového skóre dostane do nižšího či vyššího pásma, neznamená to automaticky změnu protiepidemických opatření. Pro zlepšení musí v nižším pásmu zůstat sedm dní, pro zhoršení tři dny. Poté změnu vyhodnotí expertní tým ministerstva zdravotnictví a navrhne vládě opatření zmírnit nebo zpřísnit.

Pokud by ministři souhlasili s přechodem do třetí stupně protiepidemických opatření, znamenalo by to mimo jiné konec omezení volného pohybu osob v nočních hodinách, venku by se mohlo scházet až 50 lidí místo současných šesti, otevřít by se mohly obchody i s jinými než základním potřebami a v omezeném režimu by se mohly otevřít i restaurace. Skončit by měl i zákaz konzumace alkoholu na veřejně přístupných místech, naopak povinnost nosit roušky ve všech vnitřních prostorech a ve vybraných veřejných místech by zůstala. Vyplývá to ze seznamu opatření pro jednotlivé stupně epidemické pohotovosti, kterou vypracovalo ministerstvo zdravotnictví.

Případné další rozvolnění se nebude týkat škol. Ministerstvo školství tento týden oznámilo, že školy budou od pondělí fungovat v režimu podle současného čtvrtého stupně protiepidemického systému.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Česká republika Praha Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 2 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 5 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 6 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 8 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy