Podivné nákupy zdravotnických pomůcek? Šéf NKÚ předloží kolegiu návrh na kontroly

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala v pondělí předloží kolegiu, tedy širšímu vedení úřadu, návrh na zařazení nové kontrolní akce týkající se nákupů zdravotnických pomůcek. Řekl to České televizi (ČT). Výsledky kontroly by mohly být do půl roku, uvedl. O prověření nákupů zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek v rámci nouzového stavu Kalu dopisem dříve požádal i premiér Andrej Babiš (ANO).

"Je to velký objem peněz utracený poměrně bez zvýšené kontroly. Druhá věc jsou velmi výrazné rozdíly v cenách a pravděpodobně jsou i problémy v oblasti certifikátů a vůbec všech dokladů, které musí být předloženy," řekl ČT Kala. "Budu předkládat v pondělí na kolegium návrh zařazení nové kontrolní akce, která se této problematice bude věnovat, a předpokládáme, že bychom do půl roku mohli přinést kontrolní závěr," dodal.

Kala řekl již dříve serveru HlídacíPes.org, že úřad nákupy v době nouzového stavu prověří. Z analýzy podle něj vyplývá, že různá ministerstva nakupovala různé ochranné pomůcky za výrazně rozdílné ceny. "My to monitorujeme a už na základě naší analýzy můžu říct, že když třeba respirátor typu FFP2 nakoupí jedno ministerstvo za 34 korun a jiné za 636 korun, tak je můj názor jasný: děje se tu něco nesprávného," řekl tehdy Kala.

Díky nouzovému stavu mohlo ministerstvo vnitra centrálně nakupovat ochranné pomůcky, jako jsou roušky nebo respirátory. V Číně vnitro objednalo 137 milionů roušek, 11 milionů lékařských ochranných masek, dále 5,5 milionu respirátorů, přes dva miliony ochranných obleků a brýlí, další miliony ochranných pomůcek a milion tzv. rychlotestů. V Číně bylo podle vnitra třeba nakupovat proto, že v Česku ani v Evropě ochranné pomůcky na počátku koronavirové krize nebyly. Většina objednaných pomůcek už je v ČR, poslední dodávku osmi milionů respirátorů a 60 milionů roušek přiveze vlak z Číny na začátku června.

Ochranné prostředky pro fakultní nemocnice a další státní zařízení dodávalo ministerstvo zdravotnictví. Na webu uvádí, že do pátečního rána obstaralo například před 57.000 litrů dezinfekce, 23 milionů roušek, přes sedm milionů respirátorů a téměř 6500 ochranných polomasek. Objednalo také téměř 650.000 sad rychlotestů a přes 509.000 odběrových sad pro testy z výtěru z nosohltanu. Do začátku dubna za ně ministerstvo zaplatilo šest miliard korun.

Související

Nejvyšší kontrolní úřad

Vedení NKÚ beze změn. Zeman opět jmenoval šéfem Kalu

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval na Pražském hradě prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jeho dosavadního šéfa Miloslava Kalu. Úřad vede od roku 2013. Poslanecká sněmovna jej v březnu zvolila kandidátem na jmenování, byl nakonec jediným uchazečem. Zeman při ceremoniálu řekl, že si práce NKÚ i Kaly váží a podporuje rozšíření kompetencí úřadu.

Více souvisejících

Miloslav Kala nkú ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy