Přibylo skoro 11.000 nově nakažených. V nemocnicích je přes 6400 lidí, tisícovka ve vážném stavu

Nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání ubylo počtvrté v tomto týdnu. V sobotu testy odhalily 10.967 nakažených, to je o zhruba 1500 méně než před týdnem. V nemocnicích bylo uplynulý den 6431 pacientů s covidem-19, z toho víc než tisíc ve vážném stavu.

Počet hospitalizovaných se oproti předchozím dnům, kdy se pohyboval kolem 7000, snížil. Oproti minulé sobotě je nicméně v nemocnicích o skoro 250 lidí víc. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Na 100.000 obyvatel za sedm dní připadá k dnešku 1096 potvrzených případů. Takzvané incidenční číslo v posledních dnech klesá, je také bezmála o sto nižší než minulou sobotu. Incidence klesla k dnešku ve všech krajích kromě Karlovarského, který je na tom ale stále relativně nejlépe. Na 100.000 obyvatel tam připadá 487 případů za posledních sedm dní. Nejhůře jsou na tom s incidencí přes 1400 kraje Zlínský a Olomoucký.

Nynější vývoj epidemie podle některých prognóz může znamenat počátek zpomaleného šíření nákazy, zátěž nemocnic ale zůstává dál enormní. Klíčovým ukazatelem je kromě obsazenosti nemocnic také pozitivita testů, která zůstává dál vysoká, ale už neroste. U lidí s příznaky nemoci se prokáže nákaza u každého třetího.

Mezitýdenní pokles nově zjištěných případů koronaviru zaznamenaly statistiky v tomto týdnu v úterý, čtvrtek, pátek i sobotu. Denní počty pozitivně testovaných dál zůstávají vysoké, dvakrát překročily 21.000.

Novým koronavirem se v Česku od loňského března prokazatelně nakazilo 2,24 milionu lidí, z nich 33.665 zemřelo. Od poloviny listopadu umírá s covidem kolem stovky pacientů denně. Za tuto středu 1. prosince statistiky evidují podle aktualizovaných údajů 136 zemřelých s potvrzenou nákazou, nejvíc za jeden den od začátku dubna.

Zbrzdit epidemii a zmírnit zátěž nemocnic má pomoci očkování včetně posilující dávky vakcíny, pro kterou si v Česku přišel už milion lidí - ale zdaleka ne všichni, kteří by mohli. Nárok na ni mají lidé půl roku po ukončené vakcinaci, lidé nad 60 let a chronicky nemocní už po pěti měsících. V současné době má třetí dávku 58,4 procenta lidí, kteří na ni mají nárok, uvedli na twitteru zástupci projektu Chytrá karanténa. Z těch, kterým je víc než 60 let, dostalo posilovací dávku 66 procent.

Od ledna se platnost očkovacích certifikátů proti covidu zkrátí na devět měsíců a pro prodloužení bude nutné se znovu očkovat.

V poslední době počty rozdaných dávek vakcíny stoupají, většina připadá právě na posilující dávky. V sobotu zdravotníci aplikovali 30.500 dávek vakcíny, o třetinu víc než před týdnem, z nich bylo víc než 25.000 posilujících. Dosud zdravotníci od konce loňského prosince podali 13,8 milionu dávek, dokončené očkování má v zemi s 10,7 milionu obyvatel okolo 6,4 milionu lidí. Očkovat se mohou zájemci od 12 let, v polovině prosince se otevře registrace i pro děti od pěti do 11 let. Bez očkování či dokladu o prodělané nemoci se dospělí nyní až na výjimky nedostanou například do restaurací, nemohou využít služby jako kadeřnictví nebo se kromě pracovních cest ubytovat.

Laboratoře v sobotu prověřily na přítomnost koronaviru podle průběžných údajů zhruba 65.000 PCR testů a přes 6000 antigenních, celkově méně než před týdnem. Týdenní průměr pozitivních testů se zhruba od poloviny listopadu pohybuje u diagnostických indikací kolem 35 procent, tedy u testů pro lidi s příznaky onemocnění. V případě epidemiologické indikace, kdy se testuje po rizikovém kontaktu, je to kolem 15 procent. U preventivního a plošného testování se covid prokáže u osmi procent vzorků.

 

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy