Stát zkrátil platnost covid testů. PCR platí jen 72 hodin, antigenní jeden den

Ministerstvo zdravotnictví navrhne vládě zkrácení platnosti testů na koronavirus. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měl nově PCR test platit 72 hodin místo sedmi dní a antigenní test jeden den místo současných tří. Zvažuje se také omezení počtu preventivních testů hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Mluvčí ministerstva Daniel Köppl ČTK řekl, že kratší by mohla být i karanténa lidí po kontaktu s nakaženým, pokud by byla ukončená PCR testem. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru uvedl, že prosazuje její zkrácení ze dvou týdnů na jeden. V pondělí úpravy projedná vláda. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová novinářům řekla, že nová karanténní pravidla budou účinná od 25. října.

Nyní platí antigenní test pro prokázání bezinfekčnosti 72 hodin a PCR test týden. "Zkrácení platnosti testů je podle mě motivační i proto, aby se lidé nechali naočkovat," uvedla hlavní hygienička. V okolních státech je podle ní platnost testů podstatně kratší. V Německu se od srpna zkrátila na 24 hodin u antigenního testu a 48 hodin u PCR. Na Slovensku platí PCR test 72 hodin a antigenní 48 hodin. V Rakousku je platnost testů stejná, jako ministerstvo nově navrhuje pro ČR.

Lidé mají z veřejného zdravotního pojištění nárok na jeden antigenní test za týden a navíc dva PCR testy do měsíce. Podle Babiše se dnes na jednání Rady vlády pro zdravotní rizika mluvilo o tom, zda by hrazených testů nemělo být méně. "Bude potřeba, aby se k tomu vyjádřila příští koalice," řekl Babiš. Podle něj to ministr Adam Vojtěch (za ANO) probere se zvažovaným kandidátem na ministra zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Celkem preventivní testování lidí po kontaktu s nakaženým i lidí s příznaky stojí systém veřejného zdravotního pojištění asi miliardu korun měsíčně.

Karanténa po kontaktu s nakaženým nyní trvá 14 dní. Kritizovali to například rodiče, jejichž děti musely být dva týdny v karanténě po zjištění pozitivního případu ve školní třídě. Nově by podle Köppla mohla být karanténa ukončena dříve negativním PCR testem. O kolik dní dříve by to bylo, zatím uvést nechtěl. Plaga na twitteru napsal, že prosazuje zkrácení karantény na sedm dní. Chtěl by také cílené testování na covid-19 v regionech, kde se incidence zvyšuje.

Možnost ukončit karanténu negativním testem mají i Slovensko, Rakousko a Německo. V Německu nejdříve pátý den PCR testem nebo po sedmi dnech antigenním, v Rakousku po deseti dnech u lidí nakažených a po pěti dnech u kontaktů. Na Slovensku lidé bez příznaků mohou na test po pěti dnech.

Svrčinová potvrdila, že se nechystají nová plošná protiepidemická opatření. Pokud by se epidemická situace zhoršovala, bude se podle ní zvažovat například uznávání antigenních testů, které už některé země pro prokázání bezinfekčnosti nepoužívají. Výrazné zhoršení by podle ní mohlo vést i k tomu, že nebudou uznávány žádné testy, jen očkování nebo prodělaná nemoc.

"I na úrovni Evropského společenství se diskutuje, že za plně chráněné budou považovaní lidé po třetí dávce," dodala. Podobný požadavek zavedl pro přijíždějící do země Izrael.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 4 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 5 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 6 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 8 hodinami

včera

včera

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy