Ministerstvo zdravotnictví navrhne vládě zkrácení platnosti testů na koronavirus. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měl nově PCR test platit 72 hodin místo sedmi dní a antigenní test jeden den místo současných tří. Zvažuje se také omezení počtu preventivních testů hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Mluvčí ministerstva Daniel Köppl ČTK řekl, že kratší by mohla být i karanténa lidí po kontaktu s nakaženým, pokud by byla ukončená PCR testem. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru uvedl, že prosazuje její zkrácení ze dvou týdnů na jeden. V pondělí úpravy projedná vláda. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová novinářům řekla, že nová karanténní pravidla budou účinná od 25. října.
Nyní platí antigenní test pro prokázání bezinfekčnosti 72 hodin a PCR test týden. "Zkrácení platnosti testů je podle mě motivační i proto, aby se lidé nechali naočkovat," uvedla hlavní hygienička. V okolních státech je podle ní platnost testů podstatně kratší. V Německu se od srpna zkrátila na 24 hodin u antigenního testu a 48 hodin u PCR. Na Slovensku platí PCR test 72 hodin a antigenní 48 hodin. V Rakousku je platnost testů stejná, jako ministerstvo nově navrhuje pro ČR.
Lidé mají z veřejného zdravotního pojištění nárok na jeden antigenní test za týden a navíc dva PCR testy do měsíce. Podle Babiše se dnes na jednání Rady vlády pro zdravotní rizika mluvilo o tom, zda by hrazených testů nemělo být méně. "Bude potřeba, aby se k tomu vyjádřila příští koalice," řekl Babiš. Podle něj to ministr Adam Vojtěch (za ANO) probere se zvažovaným kandidátem na ministra zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Celkem preventivní testování lidí po kontaktu s nakaženým i lidí s příznaky stojí systém veřejného zdravotního pojištění asi miliardu korun měsíčně.
Karanténa po kontaktu s nakaženým nyní trvá 14 dní. Kritizovali to například rodiče, jejichž děti musely být dva týdny v karanténě po zjištění pozitivního případu ve školní třídě. Nově by podle Köppla mohla být karanténa ukončena dříve negativním PCR testem. O kolik dní dříve by to bylo, zatím uvést nechtěl. Plaga na twitteru napsal, že prosazuje zkrácení karantény na sedm dní. Chtěl by také cílené testování na covid-19 v regionech, kde se incidence zvyšuje.
Možnost ukončit karanténu negativním testem mají i Slovensko, Rakousko a Německo. V Německu nejdříve pátý den PCR testem nebo po sedmi dnech antigenním, v Rakousku po deseti dnech u lidí nakažených a po pěti dnech u kontaktů. Na Slovensku lidé bez příznaků mohou na test po pěti dnech.
Svrčinová potvrdila, že se nechystají nová plošná protiepidemická opatření. Pokud by se epidemická situace zhoršovala, bude se podle ní zvažovat například uznávání antigenních testů, které už některé země pro prokázání bezinfekčnosti nepoužívají. Výrazné zhoršení by podle ní mohlo vést i k tomu, že nebudou uznávány žádné testy, jen očkování nebo prodělaná nemoc.
"I na úrovni Evropského společenství se diskutuje, že za plně chráněné budou považovaní lidé po třetí dávce," dodala. Podobný požadavek zavedl pro přijíždějící do země Izrael.
Související
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie
před 58 minutami
KLDR na pokraji kolapsu. Jak se Kim Čong-un dokáže udržet u moci navzdory ekonomickým problémům?
před 1 hodinou
Pád Asada rozpoutal v Evropě vášnivou debatu. Uprchlíci se bojí, co bude dál
před 1 hodinou
Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou
před 2 hodinami
Trumpovo pozvání čínského prezidenta na inauguraci je historickým krokem. Si Ťin-pching ale neměl a výběr
před 2 hodinami
Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa
před 2 hodinami
Ledovkové počasí je zpět v Česku. Udeří už dnes večer
před 3 hodinami
O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění
před 3 hodinami
Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý
před 4 hodinami
Kde bere KLDR peníze? Severokorejská vláda vyškolila tisíce programátorů, podílí se na rozsáhlém spiknutí
před 4 hodinami
Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr
před 4 hodinami
Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území
před 5 hodinami
Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne
před 5 hodinami
Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst
před 6 hodinami
Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset
před 6 hodinami
Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu
před 6 hodinami
Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení
před 8 hodinami
Počasí jako stvořené k zimním radovánkám. O víkendu napadne sníh
včera
Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on
včera
Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety
Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami.
Zdroj: Matěj Bílý