Vláda vyhlásila pracovní povinnost pro zdravotníky, pacienty do zahraničí nepošle

Od čtvrtka budou moct hejtmani a pražský primátor kvůli kritické situaci v nemocnicích pečujících o pacienty s nemocí covid-19 nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou například praktiků a gynekologů. Na návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o tom dnes rozhodla vláda. Nemocnice mají představitele krajů informovat o svých potřebách, řekl novinářům ministr po mimořádném jednání kabinetu.

Podle Blatného bude pomoc zdravotníků z ambulancí či zařízení jednodenní péče třeba po příští tři týdny, než počty nově nakažených začnou klesat, a další dva, kdy bude mít nynější vlna epidemie dozvuk v hospitalizacích. Zdravotníci mohou být povoláváni také do lázeňských zařízení, která by se mohla starat o lehké pacienty na doléčení, což by podle ministra lázeňský personál zvládal jen těžko.

Ministr doplnil, že dál zvažuje i možnost povolání mediků. Vzhledem k jejich studijním povinnostem k tomu zatím nepřikročil. Zařízením, jejichž zaměstnanci se přesunou pečovat o covidové pacienty, zajistí kompenzace zdravotní pojišťovna, uvedl Blatný.

Podle výčtu budou moct od čtvrtka hejtmani povolat například ambulantní specialisty, zaměstnance zařízení jednodenní péče i lůžkové péče tam, kde se zatím o covidové pacienty nestarají. Povinnost se naopak nebude vztahovat na lékaře takzvaného prvního kontaktu, tedy na praktické lékaře, dětské lékaře, gynekology a porodníky. "Budou zajišťovat primární péči, protože jinak by došlo k tomu, že by všichni museli do nemocnic, čemuž je nezbytné se vyhnout," řekl ministr. Z povinnosti jsou vyjmuti také zaměstnanci hospiců.

"Situace v nemocnicích je kritická, je potřeba zapojit všechny rezervy, které máme," uvedl Blatný. Nemocnice se podle něj obrazně řečeno stanou velkými jednotkami intenzivní péče o pacienty s koronavirem nebo jinými závažnými onemocněními. Nestane se tak, že by nebyl ošetřen člověk potřebující jinou neodkladnou péči, třeba s infarktem nebo cévní mozkovou příhodou, dodal.

Blatný dnes zopakoval, že neplánuje otevření záložních zařízení pro covidové pacienty. "Nemáme problém s budovami, lůžky, ale nemáme personál, který musí lůžka obsluhovat. Pod počtem lůžek si nepředstavte postel, ale ten tým lidí, který se stará o ty, kteří tam leží, jako zálohu máme zahraniční pomoc," řekl.

V českých nemocnicích je s covidem-19 přes 8100 lidí, což je dosud nejvíc. Úterní čísla ukazují 8162 hospitalizovaných, pondělní po revizi dokonce 8234. Dosavadní rekord byl 8155 covidových pacientů ze začátku listopadu. Dál přibývá i těžkých případů, maximum se v úterý posunulo na 1661 pacientů. Je to o sto víc než v neděli a o šest víc než v pondělí. V úterý v Česku přibylo 16.642 případů covidu.

Blatný: Pacienti se do jiných zemí zatím neposílají

Zatím nebylo rozhodnuto o přesunu některých pacientů s covidem-19 do jiné země. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Systém ale může být v případě potřeby okamžitě využit, žádat o pomoc se případně bude centrálně přes systém včasného varování. O možném přesunu pacientů se podle Blatného jedná zejména s Německem, zhruba 20 lůžek pro pacienty na intenzivní péči by od 6. března poskytlo také Švýcarsko.

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) dnes řekl, že Česká republika má dojednaných 19 míst pro české pacienty s covidem-19 v Německu. Švýcarsko podle něj nabízí dvacítku míst včetně přepravy vlastním letadlem. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) jeho úřad učinil kroky, aby bylo možné využít také polskou pomoc. Hamáček v této souvislosti hovořil o kvótě 200 lůžek.

Evropský systém umožňuje podle Blatného přeložení pacienta 48 hodin od žádosti. Ministerstvo zdravotnictví může vznést požadavek na základě avizované potřeby skrze národní dispečink. "Systém existuje, je připraven, ale Česká republika zatím do něj nevložila žádný konkrétní záznam s konkrétní žádostí na konkrétního pacienta," dodal Blatný. Primární je podle něj zajistit pacientům péči v České republice, proto také vláda dnes rozhodla o tom, že hejtmani a pražský primátor budou moci od čtvrtka s výjimkami nařídit pracovní povinnost dalším lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům v nemocnicích.

Při výběru pacientů pro převoz do zahraničních nemocnic bude podle Hamáčka rozhodující vytíženost a lokalita české nemocnice a zdravotní stav. "Je třeba dbát na to, aby transport pacientovi zásadně nepřitížil. Bude to kombinace lokality a zdravotního stavu," řekl.

Babiš: MZ a SÚKL povolily distribuci ivermektinu do nemocnic

Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dnes povolily Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně distribuovat dodávku léku ivermektin, který zkouší k léčbě pacientů s covidem-19, do dalších nemocnic. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Očekává, že resort a SÚKL povolí brzy distribuci léku i praktickým lékařům. Další lék bamlanivimab, který má bránit vážnému průběhu covidu-19, už v pražské Thomayerově nemocnici podle Babiše obdrželo deset pacientů. Objednáno je k dosavadním 500 ampulí dalších 2500 dávek, uvedl premiér.

Podle Babiše v úterý do Česka dorazil lék ivermektin pro 20.000 občanů. Dnes o něj projevilo zájem 30 nemocnic, brněnská fakultní nemocnice oslovila 104 zařízení, řekl. O možnosti experimentálního podávání léku jednají s ministerstvem zdravotnictví též praktičtí lékaři. Lék se obvykle používá jako antiparazitikum a v Česku není registrovaný. SÚKL už dříve uvedl, že má zatím k tomuto léku málo informací na to, aby jej mohl k léčbě covidu-19 doporučit.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně ivermektin vyzkoušela do konce února u 30 pacientů s covidem-19. Zdravotní stav většiny se po užívání léku ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů, uvedl minulý týden primář I. interní kardioangiologické kliniky nemocnice Michal Rezek. Lékaři podávali lék vybraným pacientům s těžším průběhem nemoci od loňského listopadu.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) lékaři Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy