Vláda vyhlásila pracovní povinnost pro zdravotníky, pacienty do zahraničí nepošle

Od čtvrtka budou moct hejtmani a pražský primátor kvůli kritické situaci v nemocnicích pečujících o pacienty s nemocí covid-19 nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou například praktiků a gynekologů. Na návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o tom dnes rozhodla vláda. Nemocnice mají představitele krajů informovat o svých potřebách, řekl novinářům ministr po mimořádném jednání kabinetu.

Podle Blatného bude pomoc zdravotníků z ambulancí či zařízení jednodenní péče třeba po příští tři týdny, než počty nově nakažených začnou klesat, a další dva, kdy bude mít nynější vlna epidemie dozvuk v hospitalizacích. Zdravotníci mohou být povoláváni také do lázeňských zařízení, která by se mohla starat o lehké pacienty na doléčení, což by podle ministra lázeňský personál zvládal jen těžko.

Ministr doplnil, že dál zvažuje i možnost povolání mediků. Vzhledem k jejich studijním povinnostem k tomu zatím nepřikročil. Zařízením, jejichž zaměstnanci se přesunou pečovat o covidové pacienty, zajistí kompenzace zdravotní pojišťovna, uvedl Blatný.

Podle výčtu budou moct od čtvrtka hejtmani povolat například ambulantní specialisty, zaměstnance zařízení jednodenní péče i lůžkové péče tam, kde se zatím o covidové pacienty nestarají. Povinnost se naopak nebude vztahovat na lékaře takzvaného prvního kontaktu, tedy na praktické lékaře, dětské lékaře, gynekology a porodníky. "Budou zajišťovat primární péči, protože jinak by došlo k tomu, že by všichni museli do nemocnic, čemuž je nezbytné se vyhnout," řekl ministr. Z povinnosti jsou vyjmuti také zaměstnanci hospiců.

"Situace v nemocnicích je kritická, je potřeba zapojit všechny rezervy, které máme," uvedl Blatný. Nemocnice se podle něj obrazně řečeno stanou velkými jednotkami intenzivní péče o pacienty s koronavirem nebo jinými závažnými onemocněními. Nestane se tak, že by nebyl ošetřen člověk potřebující jinou neodkladnou péči, třeba s infarktem nebo cévní mozkovou příhodou, dodal.

Blatný dnes zopakoval, že neplánuje otevření záložních zařízení pro covidové pacienty. "Nemáme problém s budovami, lůžky, ale nemáme personál, který musí lůžka obsluhovat. Pod počtem lůžek si nepředstavte postel, ale ten tým lidí, který se stará o ty, kteří tam leží, jako zálohu máme zahraniční pomoc," řekl.

V českých nemocnicích je s covidem-19 přes 8100 lidí, což je dosud nejvíc. Úterní čísla ukazují 8162 hospitalizovaných, pondělní po revizi dokonce 8234. Dosavadní rekord byl 8155 covidových pacientů ze začátku listopadu. Dál přibývá i těžkých případů, maximum se v úterý posunulo na 1661 pacientů. Je to o sto víc než v neděli a o šest víc než v pondělí. V úterý v Česku přibylo 16.642 případů covidu.

Blatný: Pacienti se do jiných zemí zatím neposílají

Zatím nebylo rozhodnuto o přesunu některých pacientů s covidem-19 do jiné země. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Systém ale může být v případě potřeby okamžitě využit, žádat o pomoc se případně bude centrálně přes systém včasného varování. O možném přesunu pacientů se podle Blatného jedná zejména s Německem, zhruba 20 lůžek pro pacienty na intenzivní péči by od 6. března poskytlo také Švýcarsko.

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) dnes řekl, že Česká republika má dojednaných 19 míst pro české pacienty s covidem-19 v Německu. Švýcarsko podle něj nabízí dvacítku míst včetně přepravy vlastním letadlem. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) jeho úřad učinil kroky, aby bylo možné využít také polskou pomoc. Hamáček v této souvislosti hovořil o kvótě 200 lůžek.

Evropský systém umožňuje podle Blatného přeložení pacienta 48 hodin od žádosti. Ministerstvo zdravotnictví může vznést požadavek na základě avizované potřeby skrze národní dispečink. "Systém existuje, je připraven, ale Česká republika zatím do něj nevložila žádný konkrétní záznam s konkrétní žádostí na konkrétního pacienta," dodal Blatný. Primární je podle něj zajistit pacientům péči v České republice, proto také vláda dnes rozhodla o tom, že hejtmani a pražský primátor budou moci od čtvrtka s výjimkami nařídit pracovní povinnost dalším lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům v nemocnicích.

Při výběru pacientů pro převoz do zahraničních nemocnic bude podle Hamáčka rozhodující vytíženost a lokalita české nemocnice a zdravotní stav. "Je třeba dbát na to, aby transport pacientovi zásadně nepřitížil. Bude to kombinace lokality a zdravotního stavu," řekl.

Babiš: MZ a SÚKL povolily distribuci ivermektinu do nemocnic

Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dnes povolily Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně distribuovat dodávku léku ivermektin, který zkouší k léčbě pacientů s covidem-19, do dalších nemocnic. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Očekává, že resort a SÚKL povolí brzy distribuci léku i praktickým lékařům. Další lék bamlanivimab, který má bránit vážnému průběhu covidu-19, už v pražské Thomayerově nemocnici podle Babiše obdrželo deset pacientů. Objednáno je k dosavadním 500 ampulí dalších 2500 dávek, uvedl premiér.

Podle Babiše v úterý do Česka dorazil lék ivermektin pro 20.000 občanů. Dnes o něj projevilo zájem 30 nemocnic, brněnská fakultní nemocnice oslovila 104 zařízení, řekl. O možnosti experimentálního podávání léku jednají s ministerstvem zdravotnictví též praktičtí lékaři. Lék se obvykle používá jako antiparazitikum a v Česku není registrovaný. SÚKL už dříve uvedl, že má zatím k tomuto léku málo informací na to, aby jej mohl k léčbě covidu-19 doporučit.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně ivermektin vyzkoušela do konce února u 30 pacientů s covidem-19. Zdravotní stav většiny se po užívání léku ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů, uvedl minulý týden primář I. interní kardioangiologické kliniky nemocnice Michal Rezek. Lékaři podávali lék vybraným pacientům s těžším průběhem nemoci od loňského listopadu.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) lékaři Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 8 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 9 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 11 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou

Začíná týden na přelomu července a srpna, od kterého se zejména očekává návrat tropického počasí. Dnešek tomu ale ještě nasvědčovat nebude. Místy se totiž má hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy