Zasedala epidemiologická komise. Na Covid-19 bylo v Česku testováno 135 vzorků

Informace zazněly po dnešním jednání Ústřední epidemiologické komise na ministerstvu zdravotnictví.

"Ani když by tu byl první případ, což nemůžeme vyloučit, není to důvod k panice, ani ke skupování potravin. Byla by to cestovatelská anamnéza, nemocný by byl izolován a léčen," řekl ministr. Podle náměstka ministra Romana Prymuly je pravděpodobné, že se nákaza v Česku objeví. Panika ale není namístě. Systém je podle něj nyní zahlcen případy nemocných s chřipkou, kteří cestovali a mají strach, že mají koronavirus. Takových lidí jsou podle něj desetitisíce, volají lékařům i do nemocnic. Ministr připomněl, že rizikové jsou zatím jen čtyři oblasti na severu Itálie - Lombardie, Veneto, Piemont a Emilia-Romana. Většina Čechů přitom jezdí lyžovat do regionu Trentino.

Se zástupcem @mzvcr jsme se shodli na potřebě, aby se občané při odjezdu do zahraničí registrovali do systému DROZD. Chtěl bych to všem doporučit. Konzultovali jsme také připravenost nemocnic. Je nutné, aby vedení nemocnic instruovalo zdravotníky, jak postupovat.

Důvod podle něj není ani nakupovat potraviny. "Nepředpokládá se žádná izolace většího rozsahu, ale i kdyby došlo k izolaci jednoho či dvou měst, tak máme systém krizového zásobování potravinami, které by rozváželi hasiči," řekl Prymula.

Většina nakažených má podle ministra mírný průběh nemoci, nejnebezpečnější je pro seniory. Inkubační doba je podle Prymuly nejčastěji mezi třemi a pěti dny, úřady počítají preventivně s karanténou na 14 dní. "Typický je suchý kašel a teplota. Zápal plic, který je nejčastější komplikací, se vyvíjí někdy kolem osmého devátého dne," dodal.

Léčit jde podle něj zatím jen příznaky. "Řeší se to, jestli je pacient dehydrovaný, na bolesti analgetika a pokud je dechová nedostatečnost, tak přístroj na saturaci kyslíkem," uvedl. Proti příčině zatím léčba není, v březnu by měly být první výsledky studie. Vakcíny se zatím vyvíjejí, případné testy by trvaly asi 18 měsíců.

Dnešní informace o tom, že se nakazil v Japonsku už vyléčený pacient, podle primářky Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové nemusí být potvrzená. Pravděpodobnější podle ní je, že nemocí vzniká imunita.

Ústřední epidemiologická komise dnes ministerstvům, krajům a dalším orgánů státní právy a samosprávy uložila, aby rozpracovaly své krizové plány podle svých gescí. Zabývat by se měly i zásobováním nebo výrobou, pokud by byla nařízena karanténa.

Pro státní nemocnice chce ministerstvo prostřednictvím Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nakoupit respirátory v řádu týdnů, investuje asi 30 milionů korun. "Diskutovali jsme s výrobci, aby produkce šla přednostně pro české zdravotnictví," uvedl Prymula. Respirátorů by mohly být podle jednání s výrobci desetitisíce, ministerstvo je dá i praktickým lékařům.

Předseda SSHR Pavel Švagr dnes na twitteru uvedl, že ministerstvo chce 200.000 respirátorů, které správa koupí. "Potenciální uchazeči budou osloveni během několika dní," dodal. Zakázka bude v režimu bez uveřejnění, podle něj z důvodu větší rychlosti.

Ministerstvo ve středu poslalo všem lékařům dopisy, jak postupovat v případě kontaktu s pacientem s rizikem nakažení koronavirem. SZÚ posílí přetíženou informační linku z jednoho na pět míst. Informační tabule na dálnicích, které upozorňují od středy cestující z Itálie, aby navštívili web ministerstva s informacemi o nákaze novým typem koronaviru, budou lidi na odjezdu vyzývat, aby se nahlásili do systému DROZD ministerstva zahraničí, což mu pak umožní cestovatele kontaktovat.

Krizový štáb MPSV jednal o zajištění sociální péče při karanténě

Krizový štáb ministerstva práce jednal dnes o zajištění péče o seniory a další potřebné v době případné větší karantény kvůli novému koronaviru při výpadku personálu. Experti resortu spočítají také možné ekonomické dopady na firmy, kdyby jejich pracovníci museli zůstat v izolaci. Novinářům to po jednání štábu řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Štáb se sešel poprvé. Podle vývoje situace by mohl zasednout znovu příští týden.

"Rázně bych chtěla zdůraznit, že je potřeba zachovat klid, nešířit paniku a důležité je, abychom byli dobře připraveni," uvedla Maláčová.

Podle ní se štáb zaměřil na připravenost sociálních služeb a zaměstnanců v Česku na případnou epidemii. Zajímal se i o dopady na firmy. Ty by pracovníkům za prvních 14 dní karantény poskytovaly náhradu výdělku stejně jako u běžné nemoci. Lékaři by lidem v izolaci vystavovali e-neschopenky. Ministryně řekla, že systém elektronických neschopenek zvládl letošní chřipkovou epidemii a je připraven i na možnou další zátěž.

Krizový štáb sestavil seznam otázek a úkolů, které by se měly řešit. Týkají se postupu při zákazu návštěv v zařízeních, výpadku personálu v domovech pro seniory či nemožnosti poskytovat terénní služby lidem v jejich domácím prostředí. "Je to několik desítek oblastí, kde je potřeba spolupracovat se všemi resorty," podotkla ministryně.

Ministerstvo také spočítá, jaké ekonomické dopady by plošná karanténa na firmy v Česku mohla mít. Zvýšené výdaje by měli zaměstnavatelé za náhrady mzdy či platu. Omezit by se při rozsáhlejší epidemii ale mohly i zakázky a vývoz, podotkla Maláčová s tím, že jde o hypotetické scénáře. O situaci chce jednat s odboráři a podnikateli také v pondělí na tripartitě.

Vedení ministerstva chce připravit případná opatření a návod i pro své zaměstnance. V resortu je 22.851 pracovních a služebních míst. Z toho je 8635 pozic v sociální správě a 11.834 v úřadech práce.