Zdravotní pojišťovny zatím nevědí, jak budou firmy hlásit testy na koronavirus

Pojišťovny budou za samotest, který si firma musí koupit u jednoho ze schválených výrobců, hradit 60 korun až čtyřikrát měsíčně. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) bude testování zatím dobrovolné, poté po zhruba dvou týdnech povinné.

Peníze půjdou z takzvaného fondu prevence, z nějž za normálních okolností platí benefity pro pojištěnce. Proplácejí například nepovinná očkování, vyšetření nebo přispívají na sport. Ve fondu mají ale pojišťovny peníze nikoliv ze zdravotního pojištění, ale plní je z dalších zdrojů, jako jsou penále nebo přebytky z hospodaření.

Například VZP, u níž je pojištěno asi 60 procent obyvatel, do něj může podle zákona dát maximálně 0,3 procenta z ročního příjmu ze zdravotního pojištění. V roce 2020 pojišťovna ve zdravotně pojistném plánu počítala s příjmy 149 miliard korun, do fondu by tak mohla ten rok poslat zhruba 447 milionů korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že pokud by testování bylo povinné, týkalo by se 1,88 milionu lidí. Měsíčně by mohlo být provedeno až 7,5 milionu testů a náklady by činily asi 450 milionů korun.

Vláda avizovala změnu zákona. "Měla by být realizována legislativní úprava, aby mohly být do fondů prevence zdravotních pojišťoven převedeny finanční prostředky ze základních fondů zdravotních pojišťoven, ze kterých je hrazena zdravotní péče," uvedl mluvčí VZP Řepka.

Doplnil, že zaměstnavatelé mohou využívat pro testování zaměstnanců také praktické nebo závodní lékaře a stávající testovací místa nemocnic a laboratoří, kde se může každý občan testovat antigenním testem jednou za tři dny. Pojišťovny to upřednostňují, protože náklady nese základní fond zdravotního pojištění.

"V této chvíli se prakticky nedá odhadnout, jaký celkový náklad testování bude představovat. Mimo jiné i kvůli tomu, že nevíme, jaké množství firem a zaměstnanců se rozhodne do programu zapojit," řekl výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Svaz sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven. "Lze předpokládat, že fondy prevence budou adekvátně navýšeny, aby nemuselo dojít k zastavení standardních programů, které se v rámci něj proplácí," dodal Balada. Záležet bude podle něj na rozhodnutí správních rad jednotlivých pojišťoven.

V současné době se pojišťovny na to, jakým způsobem budou firmy nakoupené a použité testy u svých zaměstnanců vykazovat, řeší. Podle mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Nicol Lenertové se to dozvěděly ve čtvrtek. "Aktuálně intenzivně pracujeme na přípravě programu a jeho podmínek, podle kterých budeme toto samotestování hradit. Zároveň koordinujeme podmínky pro zaměstnavatele s ostatními zdravotními pojišťovnami," napsala ČTK.

Některé okolnosti testování ale mohou být podle pojišťoven potenciálně problematické. Například zatím není jasný okruh právnických osob, které budou mít na příspěvky za test nárok.

"Dále je třeba zajistit smluvní vztah všech tisíců soukromých subjektů s každou ze sedmi zdravotních pojišťoven, aby bylo vůbec právě průchodné poukazovat na jejich účty nemalé částky z veřejných prostředků," uvedl vedoucí oddělení marketingu Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates. Pojišťovny totiž mají smlouvy s osobami jako pojištěnci, nikoliv s firmami.

Pochybnosti jsou podle něj také o tom, jestli je možné stanovit pro zaměstnance či podnikatele test jako povinný. Soud totiž v minulosti zrušil nařízení povinné testování personálu v sociálních službách. Analogie s testem na alkohol, kterému se zaměstnanec musí podrobit, není možná, protože je tato povinnost přímo v zákoníku práce. I podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by se to muselo nařídit zákonem.