Umíte správně nakupovat potraviny? Odbornice poradila

Za den by člověk měl sníst zhruba dvě kila potravin. U těch, které kupuje běžně a složení zná, stačí ověřit, do kdy se mají spotřebovat. Po tomto datu už se nesmějí prodávat, týká se to třeba mléčných výrobků. Datum minimální trvanlivosti znamená, že potraviny, například rýže či koření, se mohou prodávat dál pod podmínkou, že jsou zdravotně nezávadné.

"Když si chci vybrat něco neznámého, kde nemám ponětí o skladbě, tak se musím podívat na informace na obale o složení. Jsou v sestupném pořadí, takže na prvním místě je surovina, které je v dané potravině nejvíc," upřesnila Hlavatá.

Například u čokolády by na prvním místě měla být kakaová hmota a ne cukr, u müsli tyčinky obiloviny. Když člověk chce dobrou paštiku či párek, měl by si porovnat údaje na více výrobcích a vybrat ten, kde je nejvyšší podíl masa. Vodítkem je i množství surovin v potravině, čím méně jich je k výrobě použito, tím lépe.

Při čtení obalů řada lidí sleduje jako první přídatné látky, tzv. éčka. Svoji rizikovou úlohu mají, pokud člověk pije litry slazených barvených limonád a vaří z instantních potravin. Pokud ale základem jídelníčku jsou přírodní, běžné potraviny, jsou obavy z éček zbytečné.

Bílkoviny jsou hlavním stavebním prvkem tkání, dospělý by jich za den měl přijmout 60 až 100 gramů. Sacharidy jsou nejrychlejším zdrojem energie, jsou důležité pro správné fungování mozku, denní dávka je 245 až 499 gramů.

Ve stravě jsou důležité i tuky, umocňují chuť a pomáhají vstřebávání některých vitamínů, tělo je potřebuje i k tvorbě hormonů. Za den by člověk měl ve stravě mít 50 až 105 gramů tuku. Přednostně vícenenasycených mastných kyselin omega-3 a omega-6, které si tělo neumí vytvořit.

Čím jsou nám omega-3 mastné kyseliny prospěšné?

Omega-3 MK mají na naše zdraví opravdu velký rozsah účinků. Pomáhají například zvyšovat imunitu a zlepšit odpověď těla na zánět (působí hojivě a protizánětlivě), urychlují hojení ran, snižují teplotu, hladinu LDL cholesterolu v krvi a krevní tlak.

U diabetiků, kteří mají v jídelníčku dostatek omega-3 MK, dochází ke zmírnění potíží a méně často se u nich rozvinou cévní komplikace cukrovky (více se o cukrovce dočtete zde).

Omega-3 MK mají významný vliv na ochranu srdce a cév, takže snižují riziko poškození cév aterosklerózou a snižují výskyt srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Srdce chrání omega-3 MK také před arytmií (poruchou srdečního rytmu).

Také náš mozek a celá nervová soustava jsou příznivě ovlivněné dostatkem omega-3 MK. Zlepšuje se paměť, vztah ke společnosti i náladová vyrovnanost, klesá riziko Alzheimerovy choroby. U některých psychických onemocnění dochází ke zlepšení (např. deprese nebo schizofrenie).

Nejlepším zdrojem omega-3 MK jsou tučnější mořské ryby (losos, sleď, makrela, pstruh) a jiní mořští živočichové, dále vlašské ořechy, řepka, sója (a oleje z nich), lněný a konopný olej.

Abychom měli dostatek omega-3 MK, stačí jíst alespoň 2x týdně tučnější mořské ryby a k tomu zařadit alespoň občas do jídelníčku vlašské ořechy, sóju, různá semínka a další ořechy, radí server viscojis.cz.

Z olejů bychom měli používat především olej řepkový a olivový, jen výjimečně slunečnicový. Občas pak ještě můžeme použít třeba do salátů olej lněný nebo konopný. Ty je ale potřeba uchovávat v ledničce, aby se omega-3 MK nerozkládaly.