Malta se s uprchlíky nemaže, Libyjec chce azyl v Česku. ÚS se ho zastal

Dne 2. května 2014 požádal stěžovatel, občan Libyjské republiky, o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Z jeho žádosti vyplývá, že ze své vlasti vycestoval dne 29. března 2014 z důvodu potíží s libyjskou policií (trvajících od roku 2011), která jej obviňovala z toho, že byl v minulosti stoupencem Muammara Kaddáfího. Z Tripolisu cestoval letecky do Vídně s přestupem na Maltě. Z Vídně pak přicestoval autobusem do Brna, kde před podáním své žádosti několik dní pobýval. Stěžovatel je držitelem platného schengenského krátkodobého víza vydaného Republikou Malta s platností ode dne 20. února 2014 do 18. srpna 2014.

Ministerstvo vnitra v květnu rozhodlo, že žádost je nepřípustná, a určilo, že státem příslušným k jejímu posouzení je Malta. Libyjec podal žalobu a požádal, aby jí krajský soud přiznal odkladný účinek. Zdůraznil své obavy ze zacházení na Maltě a upozornil na údajné nedostatky v tamním azylovém řízení. Krajský soud odkladný účinek nepřiznal, což vysvětlil tím, že Malta je členskou zemí EU, a tak musí řešit žádost o azyl objektivně a nestranně, v souladu se základními zárukami a zásadami azylového práva.

Podle ústavních soudců je rozhodnutí Krajského soudu v Brně nedostatečně odůvodněné. Soud se musí důkladněji vypořádat s Libyjcovými námitkami a rozhodnout znovu.

Maltská republika je členskou zemí Evropské unie od roku 2004, stejně jako Česko. Vzhledem ke své poloze ve Středozemním moři intenzivně pociťuje sílící proud migrantů ze severní Afriky do jižní Evropy. Loni podle statistik riskovalo téměř 45.000 přistěhovalců život, aby se přes moře dostali buď do Itálie, zejména na ostrov Lampedusa a sicilské pobřeží, nebo právě na Maltu. Mnozí po ztroskotání přeplněných plavidel zahynuli.

Loni maltští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že uprchlická vlna začíná být pro malý ostrov neúnosná, a žádali proto unii o pomoc a vypracování nových imigračních pravidel. Malta měla loni podle agentur nejvíce žadatelů o azyl v poměru k počtu obyvatel ze všech zemí EU.

Princip, že cizinec musí žádat o azyl v první členské zemi, do které vstoupí, není podle Rychetského absolutní. Podle jednoho z evropských nařízení lze zásadu prolomit v případě, že situace v dané zemi nezajišťuje dodržení všech práv. Malta je podle Rychetského zahlcena uprchlíky ze severní Afriky. "V případě Malty se už objevilo několik rozhodnutí evropských soudů, které konstatovaly, že není nepochybné, že jsou garantována všechna práva takového uprchlíka, dokonce je to i stanovisko vysokého komisaře OSN pro uprchlíky," uvedl Rychetský.

ÚS se ale podle svého předsedy nezabýval tím, zda jsou v konkrétním případě naplněny podmínky k deportaci na Maltu nebo k udělení azylu v Česku. "ÚS řekl, že v každém případě je třeba přiznat jeho (Libyjcově) žalobě odkladný účinek, aby se tím mohl soud řádně zabývat," uvedl Rychetský. Libyjec ani jeho právní zástupce se dnešního vyhlášení nezúčastnil.